Katedra toxikologie a vojenské farmacie

Historie katedry

V čele katedry toxikologie stáli: plk. prof. MUDr. Z. Fink, DrSc. (1952–1968), plk. doc. MUDr. V. Vondráček, CSc. (1968–1973), plk. prof. MUDr. V. Hrdina, CSc. (1973–1989), plk. doc. MUDr. J. Bajgar, DrSc. (1989–1993), plk. prof. MUDr. J. Fusek, DrSc. (1993–2003), plk. doc. MUDr. J. Kassa, CSc. (2003–2014) a plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D. (od roku 2014).

Práci katedry, která začala 1. září 1951, je možné rozdělit do několika etap:

V začátku padesátých let 20. století se nejprve jednalo jen o výukové aktivity. Později začala i výzkumná práce, převážně s yperitem, kyanidem a nervově paralytickými látkami (NPL). Výsledky však byly utajovány a publikací bylo jen poskrovnu. Praktickým výstupem byl výzkum, vývoj a posléze zavedení reaktivátoru pralidoximu (2-PAM). V roce 1965 byla do výzbroje armády zavedena laická injekční stříkačka s obsahem atropinu (LIS).

Koncem šedesátých let byly také na základě výzkumu navrženy maximálně přípustné dávky pro NPL a yperit. Rok 1968 otevřel nové možnosti a počet publikací i v zahraničních časopisech vzrostl.

Na počátku sedmdesátých let v důsledku normalizace opět začaly výsledky utajovat, avšak výzkumná práce se vyvíjela poměrně  úspěšně. Pracoviště bylo také vybaveno moderní technikou (fluorimetr, ultracentrifuga, autoanalyzer aj.). Zaměření práce se soustředilo na výzkum a ochranu před NPL a koncem sedmdesátých let i na zneschopňující látky typu BZ. V této době se katedra věnovala i odmořování a konkrétním výstupem bylo zavedení odmořovacího prostředku na sorpčně-mechanickém principu pro armádu (IPB-80) a pro civilní obranu (DESPRACH). Pracovníci katedry se také podíleli na výzkumu a vývoji prostředku pro úpravu vody (DIKACID), který byl také zaveden do výzbroje armády.

Počátek osmdesátých let může být charakterizován jako velmi přínosný z hlediska medikamentózní ochrany před účinky NPL a zneschopňující látkou BZ. V této dekádě se na základě studia mechanismu účinku obou skupin látek podařilo vyzkoušet a vyvinout velmi účinná antidota, z nichž některá jsou ve výzbroji AČR dodnes. Jednalo se o parasympatolytika atropin (prostředek CHONOL I), benactyzin (CHONOL II) a rektivátory trimedoxim (FOSAN) a methoxim (RENOL). V této době byl vyvinut a do armády zaveden autoinjektor GAI, obsahující atropin a obidoxim. V poslední době byl zaveden také dosud nejúčinnější reaktivátor – Hl-6 pod názvem ANTIVA. Pro speciální účely, kdy je možné očekávat zvýšené riziko zasažení NPL, se používají profylaktická antidota typu reverzibilních inhibitorů cholinesteras. Prakticky ve všech armádách je zaveden pyridostigmin. Jeho dávkování je však limitováno vedlejšími účinky, takže není možné jeho dávku zvyšovat a tím dosáhnout lepšího profylaktického působení. Na katedře byla vyvinuta originální profylaxe proti otravám NPL, která dále pokračovala.

Devadesátá léta představují kvalitativně novou etapu práce katedry, reálnými se staly možnosti spolupráce s ústavy vyspělých západoevropských zemí, s institucemi NATO, vzrostla publikační aktivita. Současně ale probíhal i intenzivní výzkum zejména v oblasti necholinergních účinků NPL, zlepšení terapie otrav somanem, tabunem a studium účinku nízkých koncentrací sarinu při inhalační expozici.

V prvním desetiletí 21. století pokračoval ve smyslu rozvoje trendů let devadesátých. Byl ukončen výzkum v oblasti nízkých koncentrací a těžiště se přesunulo k hledání antidot pro léčbu otrav aktuálních a obtížně léčitelných NPL – cyklosarinu a tabunu. Byla zintenzivněna také snaha najít univerzální reaktivátor, případně vhodnou kombinaci dvou látek. Oblast výzkumu se v souladu se světovými trendy rozšířila i do oblasti výzkumu bioscavengerů NPL. Probíhal vývoj látek s dekontaminačními účinky. Byla rozšířena spolupráce se zahraničními pracovišti.

Současný výzkum v druhém desetiletí je charakterizován pokračováním v oblasti vývoje látek s dekontaminačními účinky, vývoje bioscavengerů NPL a nových reaktivátorů. Výzkum se zaměřuje intenzivně na oblast centrálně působících léčiv, která mohou poskytnout efektivnější antidotní ochranu a nalézt uplatnění i v civilní sféře v léčbě neurodegenerativních onemocnění, jako je např. Alzheimerova choroba.  

Au​toři: plk. prof. MUDr. Jiří Kassa, CSc. a plk. doc. PharmDr. Daniel Jun, Ph.D.