Studenti Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany zareagovali na výzvu Fakultní nemocnice Hradec Králové, která upozornila na nedostatek krve pro své pacienty. K pravidelným dárcům z řad studentů se nově přidaly i více než dvě desítky prvodárců. Zelená barva vojenské uniformy a červená barva krve – dvě barvy, které studenty provázejí od prvního ročníku – se v této iniciativě propojují v reálné pomoci druhým. Aktivita vznikla na základě sdílené výzvy na sociálních sítích a rychle se rozšířila mezi studenty napříč ročníky. Ti tak ukazují, že pomoc druhým je pro ně samozřejmostí už během studia. „Na sociálních sítích jsem zachytila informaci, že fakultní nemocnice nutně potřebuje krev. Řekla jsem si, že bych ráda pomohla, a oslovila jsem i spolužáky. Rychle se přidaly další více než dvě desítky studentů, zejména z prvních ročníků, kteří jdou darovat krev poprvé, i ti, kteří už mají s dárcovstvím zkušenost. Kdo jiný než my – studenti vojenského zdravotnictví a medicíny – bychom měli na takovou výzvu zareagovat,“ říká Klára Řeháková, studentka 1. ročníku všeobecného lékařství. V první skupině dárců nechyběli ani letošní kandidáti VLF na krále a královnu královéhradeckého majálesu Dalibor Fic a Markéta Hájková. Děkan fakulty profesor Roman Chlíbek iniciativu studentů vítá a oceňuje jejich aktivní přístup: „Jsem hrdý na naše studenty, kteří dokáží reagovat na aktuální potřeby společnosti a své hodnoty přeměnit v konkrétní pomoc. Dárcovství krve je jedním z nejjednodušších, ale zároveň nejdůležitějších způsobů, jak zachraňovat lidské životy. O to více mě těší, že budoucí vojenští lékaři a záchranáři jdou v tomto směru příkladem už během svého studia.“ Studenti nechtějí, aby šlo pouze o jednorázovou akci, ale aby se z této iniciativy stala tradice. „Do budoucna bychom tuto iniciativu chtěli rozšířit nejen mezi další studenty, ale také mezi zaměstnance a akademiky naší fakulty,“ doplňuje děkan Roman Chlíbek. Transfuzní oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové studentům vyšlo vstříc, a pro jejich odběry vyhradilo speciální termín. Díky tomu mohli studenti přijít darovat krev společně, vzájemně se podpořit a zároveň neomezit svou účast ve výuce. Radost z nových dárců neskrývala ani MUDr. Jitka Černohorská z Transfuzního oddělení Fakultní nemocnice Hradec Králové: „Jsme opravdu moc rádi, že do naší evidence přibyli další dárci, zajistíme tak dostatečné množství krve pro naše pacienty. Moc vám děkujeme.“ Studenty si pochvalovaly i usměvavé sestřičky, které provázely prvodárce jejich prvním darováním s mimořádnou péčí a vstřícností. „Vaši studenti mají žíly jako víno, jsou mladí a zdraví, je to perfektní spolupráce.“ Dárcovství krve je zásadní pro fungování zdravotnického systému a poptávka po krvi je dlouhodobě vysoká. Aktivita studentů tak představuje nejen konkrétní pomoc, ale i inspiraci pro veřejnost. Studenti VLF zároveň vzkazují: „Dáváme ze sebe to nejcennější a není to složité. Přidejte se k nám!“ Autor: Pavlína Pospíšilová Šífová

Katedra toxikologie a vojenské farmacie Vojenské lékařské fakulty UO nedávno dostala možnost vstoupit do světa médií a okomentovat v podcastu Českého rozhlasu Vinohradská 12 případ kolem úmrtí ruského opozičníka Alexeje Navalného. Ten měl být podle závěrů několika evropských zemí otráven neurotoxickou látkou epibatidinem, která je známá například z jedovatých amazonských žab rodu pralesnička. Úkolu přenést odborné poznatky do podoby srozumitelné běžným posluchačům a přitom zachovat všechna fakta se zhostil starší asistent Katedry toxikologie a vojenské farmacie VLF kapitán Lukáš Górecki, který svůj pohled na problematiku vysvětlil následujícím způsobem:   Je potěšující, že si Český rozhlas v této souvislosti vzpomněl na dlouhodobou spolupráci s Armádou České republiky, jejímž cílem je mimo jiné také poskytovat veřejnosti odborné komentáře k různým bezpečnostním a vojenským tématům. V době, kdy je veřejný prostor často zaplněn zjednodušenými nebo zavádějícími informacemi, je přítomnost odborného vysvětlení mimořádně důležitá. Na druhou stranu to klade vysoké nároky na ty, kdo mají složitá témata vysvětlovat. Odborník musí být schopen převést komplexní vědecké poznatky do srozumitelné podoby tak, aby jim rozuměla i laická veřejnost, aniž by přitom docházelo ke zkreslení faktů. V případě komentáře pro Český rozhlas byla oslovena naše katedra, která se dlouhodobě věnuje toxikologii a problematice chemických látek, včetně jejich možného zneužití v kontextu chemického válečnictví nebo terorismu. Akademická pracoviště přirozeně usilují o publikování vědeckých výsledků v prestižních časopisech a prezentaci na mezinárodních konferencích. To je důležitá součást vědecké práce. Neméně důležité je však dokázat tyto poznatky komunikovat také směrem k širší společnosti a institucím, které je mohou v praxi využít. Typickým příkladem může být právě vysvětlení účinku epibatidinu. Pro studenty medicíny by bylo zcela přirozené říct, že „epibatidin je účinný agonista nikotinových acetylcholinových receptorů, který při dlouhodobé stimulaci vyvolává jejich desenzitizaci“. Pro posluchače rozhlasu je však potřeba podobné sdělení převést do srozumitelnější podoby a vztáhnout ho k jejich každodenní zkušenosti, tedy k věcem, se kterými se běžně setkávají ve svém životě. Proto se nakonec v rozhovoru objevilo přirovnání k „superúčinnému nikotinu“. Výsledný efekt lze pak vysvětlit jednodušeji: „ačkoliv mozek stále vysílá pokyny k dýchání, svaly už na ně nedokážou reagovat a člověk se nakonec udusí“. Podobně je tomu i u popisu toxicity. Odborník může pracovat s údajem, že „střední letální dávka (LD50) se při perorálním podání pohybuje v řádu jednotek miligramů“. Pro laika je však mnohem srozumitelnější přirovnání k něčemu známému, například k několika zrnům písku či zrnku rýže. Jsem proto rád, že Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany této oblasti věnuje pozornost. Pořádá například semináře zaměřené na pedagogické dovednosti, základy vědecké práce i komunikaci odborných témat směrem k veřejnosti. Účastníme se také akcí pro veřejnost, kde nebývá o nouze ani o dětské návštěvníky – například Veletrhu vědy, největší populárně-naučné akce v České republice, kterou pořádá Akademie věd ČR. Často se říká, že skutečný odborník je ten, kdo dokáže svou práci vysvětlit i třeba šestiletému dítěti. Schopnost srozumitelně vysvětlovat složitá témata je totiž nedílnou součástí naší práce i našeho poslání, proto bychom na ni neměli zapomínat. Odkaz na rozhovor v podcastu zde: https://www.irozhlas.cz/zpravy-svet/navalneho-mel-zabit-superucinny-nikotin-toxikolog-vysvetluje-puvod-ruske-lasky-k_2602200600_lar Text: Pavlína Pospíšilová Šífová s využitím podkladů Lukáše Góreckého, foto autorka a archiv Lukáše Góreckého

V režii Unie studentů a přátel Vojenské lékařské fakulty se 20. února uskutečnil ples Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany, který letos okouzlil tématem Velkého Gatsbyho. Reprezentační prostory Adalbertina se na jeden večer proměnily ve třpytivý svět zlatých dvacátých let. Hosté večera s nadšením přijali výzvu dodržet dress code ve stylu Great Gatsby – a výsledek stál za to. Třpytivé róby, flitry, perly, čelenky, smokingy i dobové účesy dodaly plesu nebývalou jiskru a charakter. Atmosféra jako vystřižená z románu Francise Scotta Fitzgeralda naplnila celý sál a proměnila večer v okouzlující společenskou událost. Jakmile zazněla první skladba kapely StopTime Band, parket se zaplnil tanečními páry. Ples VLF je tradičně velmi taneční, a ani letos tomu nebylo jinak. Kapela hrála po celý večer ve skvělé formě a postarala se o energickou i romantickou atmosféru a parket nezůstal ani na chvíli prázdný. Ples otevřelo studentské předtančení inspirované stylem Great Gatsby. V zářivých, flitry posetých šatech a sladěných kostýmech předvedli studenti choreografii, při níž bylo jen těžko uvěřit, že se pod elegantním oblečením skrývají vojáci. I půlnoční překvapení bylo plně v režii studentů. Jako akvabely se představila pětice odvážných performerů, kteří svým nápaditým vystoupením rozesmáli a nadchli celý sál. Atmosféra byla elektrizující a reakce publika bouřlivé. „Chtěl bych poděkovat studentům a celému přípravnému výboru za obrovský kus práce, který za tímto večerem stojí. Je radost sledovat, s jakým nasazením a kreativitou ples připravili. Musím říct, že mě upřímně překvapilo a potěšilo, jak vážně hosté vzali letošní téma a dodrželi dress code opravdu s plnou parádou. Ples Vojenské lékařské fakulty má dlouholetou tradici a jsem rád, že ji studenti dokáží nejen udržovat, ale každoročně jí dodat nový nápad a jedinečnou atmosféru,“ uvedl na plese děkan pořádající fakulty profesor Roman Chlíbek. Součástí večera byla také tombola s atraktivními cenami od sponzorů. A ti, na které se štěstí neusmálo, si alespoň odnesli úsměv díky vtipným hláškám z filmů na „nevýherních“ lístcích. V malém sále se mezitím rozjela diskotéka doplněná o karaoke, které přineslo další porci zábavy. Pozvání na ples přijala řada významných hostů – mimo jiné ředitel Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany brigádní generál Michal Baran, ředitel Ústřední vojenské nemocnice plukovník gšt. Václav Masopust, rektor Univerzity Hradec Králové docent Jan Kříž, děkan Farmaceutické fakulty UK docent Jaroslav Roh, děkan Lékařské fakulty v Hradci Králové UK profesor Jiří Manďák a děkan Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice docent Karel Sládek spolu s dalšími hosty z akademického i vojenského prostředí. „Za tímto večerem stojí desítky hodin práce a spousta lidí, kteří do příprav dali svůj čas i energii. Každý, kdo se zapojil – na pódiu, v zákulisí i při výzdobě sálu – se podílel na atmosféře, kterou jsme si mohli společně užít. Zvláštní poděkování patří Jitce Pírkové, Janě Novákové, Anně Polákové, Kateřině Števulové a Sáře Svobodové za jejich nasazení a organizační práci. Plný parket a nadšení hosté byly tou největší odměnou. Velmi mě těší, že jsem se se svou funkcí předsedy mohl rozloučit právě takto povedenou akcí a věřím, že tradice bude pokračovat a plesy budou rok od roku ještě lepší,“ zhodnotil slavnostní večer student šestého ročníku a předseda Unie studentů a přátel VLF Marek Ladman. Ples VLF 2026 znovu potvrdil, že tato tradiční společenská událost je nejen oslavou elegance a hudby, ale také důkazem kreativity a soudržnosti studentů, kteří dokáží propojit vojenskou profesionalitu s nápaditostí, noblesou a šarmem. Autorka: Pavlína Pospíšilová Šífová, foto: autorka a Anna Poláková

Informace o studiu, atraktivní ukázky i fyzická výzva v jednom dni. Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany v Hradci Králové otevře své dveře uchazečům už podruhé v tomto akademickém roce, a to v sobotu 17. ledna od 8.30 do 17 hodin v areálu nového internátu v ulici Akademika Heyrovského 1213. Zájemci se mohou těšit na program, který v prosinci přilákal návštěvníky z celé republiky, tentokrát rozšířený o další ukázky urgentní medicíny. VLF je jedinou fakultou, která připravuje zdravotnické odborníky pro Armádu ČR – budoucí vojenské záchranáře, lékaře, zubaře, farmaceuty i specialisty na organizaci a řízení ve zdravotnictví. A právě ti, kteří už na fakultě studují, budou také průvodci celého dne a budou zájemcům předávat zkušenosti. Uchazeči budou mít stejně jako v prosinci také možnost podat si přímo na místě přihlášku ke studiu a absolvovat akreditované přezkoušení tělesné zdatnosti Ukaž formu! Den otevřených dveří nabídne přehled o studijních programech, přijímacím řízení i možnostech kariéry ve vojenském zdravotnictví. Návštěvníci si zároveň prohlédnou moderní studentské zázemí nového internátu – ubytování, studovny, posilovnu, tělocvičnu, kinosál i další prostory. K dispozici budou i pracovníci rekrutačního pracoviště pro individuální konzultace. O velkou část programu se postarají současní studenti VLF – provedou návštěvníky areálem, budou odpovídat na dotazy a předvedou také atraktivní ukázky urgentní medicíny, které patří k vrcholům dne otevřených dveří. Zájemci tak uvidí, jak vypadá vojenské zdravotnictví v praxi, získají informace, které je zajímají nejvíce, a zblízka zažijí zdejší atmosféru. „Pro naše studenty je typická přátelskost a soudržnost. Jsme malá fakulta, kde se lidé dobře znají, a je naprosto běžné, že starší studenti pomáhají mladším – ať už radou, společnou přípravou na zkoušky nebo sportováním,“ popisuje prostředí fakulty děkan Roman Chlíbek a dodává, že uchazeče na dnech otevřených dveří nejčastěji zajímají reálné zkušenosti se studiem, náročnost výuky, kombinace vojenské a odborné přípravy a řada dotazů vždy míří nad rámec formálních informací k osobním zkušenostem i budoucímu uplatnění. Studenti se s návštěvníky dne otevřených dveří podělí nejen o to, co je náročné, ale i to, co dává smysl a motivuje pokračovat. S velkým ohlasem se setkávají také konkrétní tipy od studentů prvních ročníků k přijímacím zkouškám. „Měla jsem radost, že jsem mohla předat svoje postřehy – na co se zaměřit, na co si dát pozor a kde se nejčastěji chybuje. Jsou to věci, které nikde nenajdete napsané, ale získáte je jen zkušeností. Bylo fajn vidět, že si toho návštěvníci váží a že je překvapilo, jak užitečné bylo přijít osobně. Sama jsem tady po nástupu cítila přátelskou atmosféru a budu ji s radostí předávat dál,“ těší se na další předávání zkušeností studentka medicíny Klára Řeháková. Právě individuální přístup, otevřenost a vstřícnost patřily podle zpětné vazby účastníků mezi největší klady prosincového dne otevřených dveří. „Studenti mě oslovili hned u vstupu, vysvětlili mi průběh akce, nabídli kontakt a ochotně – často s humorem – odpovídali na všechny moje dotazy. Měl jsem během chvilky pocit, že se vlastně už dlouho známe,“ shrnul svou zkušenost jeden z návštěvníků. „Den otevřených dveří je nejlepší způsob, jak si udělat skutečný obrázek o studiu i životě na naší fakultě. Osobní setkání se studenty, možnost vidět prostředí na vlastní oči a otevřeně se ptát na vše, co uchazeče zajímá, považuji za nenahraditelné. Zveme proto všechny zájemce, aby přišli 17. ledna osobně – rádi jim ukážeme, jak budoucí vojenské zdravotníky připravujeme a proč má studium na Vojenské lékařské fakultě smysl,“ zve děkan Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany Roman Chlíbek. Program dne otevřených dveří 08.30–17.00 Otevření areálu internátu09.00–10.00 Prezentace fakulty10.00–11.00 Prohlídka internátu, ukázka urgentní medicíny11.00–12.00 Individuální konzultace13.00–14.00 Prezentace fakulty14.00–15.00 Prohlídka internátu, ukázka urgentní medicíny15.00–16.00 Individuální konzultace15.00–17.00 Ukaž formu! – přezkoušení tělesné zdatnosti Důležité upozornění Akce se NEKONÁ v sídle fakulty v Třebešské ulici, ale v areálu nového internátu na adrese Akademika Heyrovského 1213, Hradec Králové. Parkování je možné na přilehlém parkovišti dle volné kapacity. Více informací na vlf.unob.cz.

V sobotu 6. prosince si v rámci prvního Dne otevřených dveří v tomto akademickém roce našla cestu do zařízení Univerzity obrany téměř tisícovka zájemců o studium na některé z fakult vojenské vysoké školy. Dvě stovky z nich tak učinily v Hradci Králové, sídle Vojenská lékařské fakulty (VLF). Uchazeči zde měli možnost nahlédnout do prostředí vojenského zdravotnictví, seznámit se s podmínkami studia a prohlédnout si studentské zázemí. VLF je jedinou fakultou v České republice, kde studují budoucí vojenští lékaři, zubaři, farmaceuti i zdravotničtí záchranáři, což dlouhodobě přitahuje uchazeče se silnou motivací ke službě státu. Někteří zájemci už na místě podali přihlášku ke studiu i ke vstupu do Armády ČR a řada z nich úspěšně absolvovala akreditované přezkoušení tělesné zdatnosti v rámci projektu Ukaž formu!, který umožňuje splnit s předstihem jednu z podmínek přijetí. Na akci dorazili zájemci z různých koutů České republiky, například z Plzně, Prahy, Ostravy či Hodonína, ale také uchazeči ze Slovenska. Zájem o studium vojenského zdravotnictví tak přilákal nejen místní uchazeče, ale i ty, kteří neváhali cestovat stovky kilometrů. Den otevřených dveří se konal v areálu nového internátu v ulici Akademika Heyrovského, kde si návštěvníci mohli prohlédnout ubytování, posilovnu, tělocvičnu, studovny, kinosál i další součásti studentského zázemí. Fakulta představila studijní programy, systém výuky a podrobnosti přijímacího řízení včetně podmínek vstupu do ozbrojených sil. Součástí programu byla i dynamická ukázka urgentní medicíny, kterou připravili studenti vyšších ročníků ve spolupráci s Katedrou urgentní medicíny a vojenského všeobecného lékařství. Demonstrace zásahu v terénních podmínkách patřila k nejatraktivnějším částem celého dne. Vojenská lékařská fakulta měla své zastoupení i v Brně. Její studenti zde podávali informace o studiu zájemcům, kteří do Kasáren Šumavská přišli primárně poznat prostředí brněnských fakult. Učinit tak mohli na zdejších výukových a výzkumných pracovištích Fakulty vojenských technologií, mezi nimiž velký zájem sklidil například letecký trenažér. Ve stanech na nástupní ploše své studijní programy představila Fakulta vojenského leadershipu. Po poledni proběhla prohlídka sportovních a ubytovacích kapacit v areálu Kasáren Jana Babáka. Vojenskou složku studia představila dynamická ukázka v provedení zájmové skupiny Commandos a v přeneseném slova smyslu i ochutnávka pravého vojenského guláše ve studentské jídelně. Na nástupní ploše kasáren byla vystavena moderní vojenská technika, k jejíž obsluze se studenti Univerzity obrany připravují. Po celý den byli v obou městech návštěvníkům k dispozici pracovníci rekrutačních pracovišť, kteří zájemcům poskytovali informace o tom, jak zahájit proces povolání do služebního poměru. Studijní oddělení všech tří fakult během soboty elektronickou cestou přijala bezmála stovku přihlášek ke studiu. Úvodní představení studijní nabídky Univerzity obrany završí ve Vyškově Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení. Ten na pátek 12. prosince připravuje prezentaci pro zájemce o studium univerzitního programu Vojenská chemie. Text: Pavlína Pospíšilová Šífová a Viktor Sliva, foto: Pavlína Pospíšilová Šífová a Aleš Mylan

Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany zve všechny zájemce o studium na den otevřených dveří, který se uskuteční 6. prosince od 8.30 do 17 hodin. Letošní ročník se uskuteční výjimečně v areálu nového internátu v ulici Akademika Heyrovského 1213, nikoli v budově fakulty v Třebešské ulici. Návštěvníky čeká celodenní program, během něhož představíme nejen studijní možnosti a podmínky přijímacího řízení, ale i reálný každodenní život studentů. Součástí dne bude i možnost přezkoušení tělesné zdatnosti Ukaž formu. Bude to den plný informací, zážitků a příležitostí setkat se s lidmi, kteří studují a pracují v prostředí vojenského zdravotnictví. Co vás během dne čeká? Získáte přehled o všech studijních programech, průběhu přijímacích zkoušek i o podmínkách vstupu do Armády České republiky. Během prezentací budete mít možnost osobně se setkat s vedením fakulty i současnými studenty, kteří vám z první ruky přiblíží atmosféru studia i studentský život. Prohlédnete si nový internát – ubytování, studovny, posilovny i další prostory, které tvoří každodenní zázemí našich studentů. Uvidíte, kde se učí, připravují, sportují… zkrátka jak žijí. Chybět nebude ani oblíbená dynamická ukázka urgentní medicíny, kde uvidíte, jak vypadá práce vojenského zdravotníka v akci. Odborníci z rekrutačního pracoviště budou k dispozici pro individuální konzultace ohledně přijetí i vojenské kariéry. Od 15.00 hodin mohou zájemci absolvovat akreditovaný test tělesné zdatnosti garantovaný Ministerstvem obrany. Přezkoušení se koná v tělocvičně internátu a na nedalekém běžeckém oválu. Ve stejný den probíhá den otevřených dveří i na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové, kde probíhá část společné výuky studentů VLF a LF UK. Zájemci o lékařské obory tak mohou navštívit obě instituce. Program dne otevřených dveří 08.30 – 17.00 Otevření areálu nového internátu pro návštěvníky. 09.00 – 10.00 PREZENTACE FAKULTY – informace o studiu, setkání s vedením fakulty, diskuze se studenty, představení studentského života uchazečům (kinosál) 10.00 – 11.00 UKÁZKA INTERNÁTU – jak studenti bydlí, zázemí, studovny, posilovny. Ukázka urgentní medicíny 11.00 – 12.00 Osobní konzultace s pracovníkem rekrutačního pracoviště. 13.00 – 14.00 PREZENTACE FAKULTY – informace o studiu, setkání s vedením fakulty, diskuze se studenty, představení studentského života uchazečům (kinosál) 14.00 – 15.00 Ukázka internátu – jak studenti bydlí, zázemí, studovny, posilovny. Ukázka urgentní medicíny 15.00 – 16.00 Osobní konzultace s pracovníkem rekrutačního pracoviště. 15.00 – 17.00 UKAŽ FORMU – možnost přezkoušení z tělesné zdatnosti garantované Ministerstvem Obrany – tělocvična nového internátu a přilehlý běžecký ovál – začátek v 15 hodin v tělocvičně. Nabízené studijní programy pro rok 2026/2027 Bakalářské studium (vojenské) Magisterské studium (vojenské) Navazující magisterské studium (vojenské i civilní) Doktorské studium (vojenské i civilní) Důležité upozornění! Akce se nekoná v sídle fakulty v Třebešské ulici! Letos přivítáme návštěvníky v areálu nového internátu na adrese: Akademika Heyrovského 1213, Hradec Králové. Parkování je možné na parkovišti u internátu dle volné kapacity. Druhý termín dne otevřených dveří VLF UO je naplánován na 17. ledna 2026. Autor: Pavlína Pospíšilová Šífová, foto: archivní záběry z roku 2024

Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany ve spolupráci se Sekcí vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany ČR a Agenturou vojenského zdravotnictví v Praze hostila 7.–10. října 2025 v Praze mezinárodní odborný workshop NATO STO HFM-381 „Military Implications of Acute Noise-Induced Changes in Hearing“. Setkání, vedené plk. gšt. RNDr. Hynkem Schvachem, Ph.D., (ČR) a Dr. Rebeccou Bieber (USA), se zaměřilo na problematiku akutních akustických a blastových poranění sluchu a jejich dopady na schopnost vojáků efektivně reagovat v bojových podmínkách. Účastníci z devíti aliančních států (Belgie, Kanada, Česko, Francie, Německo, Nizozemsko, Norsko, Velká Británie a USA) představili výsledky terénních výzkumů, klinických hodnocení i nových metod prevence a léčby akustických traumat. Své dosavadní výzkumné aktivity v rámci rezortu obrany ČR prezentovali MUDr. Kristýna Néma (VLF UO, FNHK) a npor. Ing. Jiří Néma, Ph.D., (VLF UO). Jejich přednáška přinesla první výsledky o screeningovém vyšetření sluchu u vojáků a demonstrovali možnosti telemedicíny v odlehlých oblastech se zaměřením na ORL oblast (videootoskopie). Hlavními tématy jednání byly měření komplexního hluku a vyhodnocení rizik poškození sluchu, terénní studie a monitorování expozic hluku v reálných podmínkách, diagnostika a léčba akutních akustických poranění (včetně hyperbarické oxygenoterapie a farmakologických přístupů) a prevence a monitorování v polních podmínkách – ochranné prostředky, nové senzory a boothless audiometrie. Workshop otevřel i širší otázku: hledáme a dokážeme pojmenovat vlastní slabiny v poskytování přednemocniční péče v polních podmínkách? Jak lze včasně rozpoznat a léčit akutrauma sluchu a zabránit trvalým následkům, které mohou zásadně ovlivnit operační výkonnost vojáka? Cílem probíhající tříleté aktivity HFM-381 (2024–2027) je vytvořit standardizovaný soubor metod a doporučení NATO pro měření expozice hluku, hodnocení funkčního sluchu, diagnostiku a léčbu akutních akustických traumat. Výsledky budou využity k posílení odolnosti a připravenosti aliančních zdravotnických složek v bojových i výcvikových podmínkách. Workshop v Praze byl druhým oficiálním setkáním výzkumné skupiny a navázal na zahajovací jednání ve francouzském Saint-Louis. Text: Hynek Schvach, foto: archiv VLF

Odborníci z klinické praxe, akademické sféry a zdravotnických institucí se sešli 7. listopadu v Hradci Králové na odborné konferenci Sestra 2025, aby společně hledali způsoby, jak zajistit bezpečnost a kvalitu ošetřovatelské péče v situaci dlouhodobého nedostatku sester. Akci pořádal Spolek vysokoškolsky vzdělaných sester (SVVS) ve spolupráci s Vojenskou lékařskou fakultou Univerzity obrany (VLF UO) a Přírodovědeckou fakultou Univerzity Hradec Králové (PřF UHK). Konference se uskutečnila v prostorách nového internátu Vojenské lékařské fakulty a zúčastnily se jí desítky sester a dalších zdravotnických profesionálů z celé České republiky i zahraničí. Téma letošního druhého ročníku akce znělo: „Výzvy v ošetřovatelství: Jak udržet bezpečnost a kvalitu péče při nedostatku sester“. Program proto nabídl odborné příspěvky zabývající se systémovými překážkami i praktickými postupy, které pomáhají zvládat péči v době nedostatku personálu. Účastníci diskutovali o budoucnosti elektronické dokumentace, bezpečnosti ošetřovatelských postupů, kompetencích sester, legislativních limitech i faktorech ovlivňujících fluktuaci a profesionalizaci profese. „Z prezentací je zřejmé, že sestry jsou a nadále budou nenahraditelnou součástí zdravotnického systému. Řešení, která zlepší jejich pracovní podmínky a podpoří jejich profesní rozvoj, jsou investicí do bezpečí pacientů a kvality poskytované zdravotní péče. Pokud chceme, aby sestry zůstaly v oboru, musíme jim nabídnout jasné kompetence, podporu a podmínky pro výkon profese. Je proto spíše s podivem, že i dnes se ozývají hlasy, zpochybňující důležitost vysokoškolského vzdělání sester a kontinuální navyšování kompetencí a odpovědnosti sester,“ uvedl viceprezident SVVS a vedoucí Katedry ošetřovatelství Vojenské lékařské fakulty pplk. PhDr. Jaroslav Žďára, Ph.D., MBA. Úspěch konference potvrdil, že potřeba sdílení zkušeností napříč nemocnicemi, regiony i institucemi je zásadní. „Diskuse ukázala, že společné setkávání akademiků a odborníků z praxe urychluje hledání možných řešení a podporuje motivaci sester i dalších zdravotnických pracovníků pokračovat ve své profesi. Takové platformy jsou nesmírně důležité – nejen kvůli výměně poznatků, ale i proto, že dávají sestrám hlas a prostor mluvit o tom, co skutečně potřebují,“ shrnul přínos konference Jaroslav Žďára. Samotná volba města Hradec Králové nebyla náhodná, protože v tuto chvíli se v něm nacházejí tři fakulty, které vzdělávají či v brzké budoucnosti budou vzdělávat v rámci vysokoškolského studia všeobecné sestry. Patronát nad konferencí převzal nejen děkan VLF UO Roman Chlíbek, ale také děkanka PřF UHK Alena Myslivcová Fučíková. Mezi čestnými hosty pořadatelé přivítali primátorku města Hradec Králové Pavlínu Springerovou a poslankyni Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Ivanu Mádlovou.Vzhledem k pozitivní odezvě účastníků a významu tématu se organizátoři rozhodli pokračovat v tradici odborných setkání. Konference Sestra bude pokračovat i v příštím roce a cílem je dále rozvíjet odbornou spolupráci a hledat konkrétní kroky vedoucí ke zvýšení prestiže profese sestry a ve stabilizaci ošetřovatelství v České republice. Autor: Pavlína Šífová Pospíšilová

Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva si 17. listopadu připomněli také studenti Vojenské lékařské fakulty, kteří se aktivně zapojili do vzpomínkových akcí v Hradci Králové i v Praze. Akce Sametový Hradec, která 17. listopadu propojila všechny zdejší univerzity, nabídla v kampusu Univerzity Hradec Králové bohatý, důstojný a zároveň komunitní program pro návštěvníky všech generací. Studenti VLF se do letošního ročníku výrazně zapojili – svou účastí obohatili průběh celého dne a ve večerním svíčkovém průvodu městem šli v jeho čele. Odpolední část programu přilákala studenty, pedagogy i rodiny s dětmi. Studentský marketingový tým VLF s dalšími kolegy připravil vlastní vzdělávací blok pro děti i dospělé. Nechyběly interaktivní ukázky první pomoci, přednášky o reorganizaci armády po 17. listopadu 1989 ani pestré aktivity a hry pro nejmenší. Vedoucí týmu rtn. Marek Košut zároveň vystoupil mezi řečníky zastupujícími jednotlivé univerzity. Program v kampusu vyvrcholil v 17.11 hodin tradičním společným zpěvem Modlitby pro Martu. Následně se zhruba šest stovek účastníků vydalo na svíčkový průvod Hradcem Králové, který prošel několika symbolickými zastávkami určenými k zamyšlení nad událostmi let 1939 a 1989. Studenti VLF nesli český prapor v čele průvodu. Ten byl zakončen před Klicperovým divadlem. Studenti VLF zde položili dva věnce u pietního místa a uctili tak památku studentů a občanů, kteří svou statečností přispěli ke svobodě a demokracii v naší zemi. Celý den v Hradci Králové završil koncert divadelní kapely. V Praze se zástupci Univerzity obrany zúčastnili pietního aktu u Hlávkovy koleje, kde věnec za Univerzitu obrany položili zástupci školy ve Studentské komoře Rady vysokých škol – por. Ondřej Severa a z VLF rtn. Luboš Šustr. Následoval průvod Prahou k pomníku Jana Opletala, kde promluvil rektor-velitel brig. gen. Jan Farlík. Poslední pražskou zastávkou byla vzpomínková akce Univerzity Karlovy na Vyšehradě. Zde zástupci Univerzity obrany vzdali hold studentům a všem, kteří obětovali život za svobodu a demokracii, a položili třetí věnec symbolizující úctu a pokračování tradice akademické svobody. Účast VLF na všech svátečních akcích ukázala, že i současná generace studentů vnímá, že svoboda není samozřejmost, ale závazek a každodenní odpovědnost. Autor: Pavlína Pospíšilová Šífová

Dne 17. října se v prostorách Společenského sálu Velitelství výcviku – Vojenské akademie uskutečnilo slavnostní zakončení Kurzu pro nižší důstojníky.   Absolventům, kteří úspěšně zvládli pětiměsíční intenzivní studium a splnili náročné požadavky včetně závěrečné zkoušky před odbornou komisí, byl předán dekret absolventa. Ceremoniál proběhl za účasti řady významných představitelů Armády České republiky. Osobní účast velitelů, kteří přišli poblahopřát, potvrdila význam tohoto milníku pro jednotlivce i celou Armádu ČR. Mezi hosty byli přítomni brigádní generál Ladislav Rebilas, velitel Velitelství výcviku – Vojenské akademie, brigádní generál Jaroslav Jírů, MSc., ředitel Agentury logistiky a další čelní představitelé agentur a praporů AČR. Úvodního slova se ujal brigádní generál Ing. Ladislav Rebilas, velitel VeV-VA, který vyzdvihl rozsáhlé možnosti přístupu ke vzdělávání a pozitiv navázání nových kontaktů při plnění studijních úkolů. Následně společně s podplukovníkem Josefem Stříteckým, náčelníkem Centra kariérové přípravy nižších důstojníků předali dekrety 58 absolventům. Pětice nejúspěšnějších absolventů byla navíc oceněna velitelem VeV-VA za vynikající studijní výsledky během kurzu. Nejlepším absolventem byl vyhlášen kapitán Radek Mathauser z Katedry urgentní medicíny Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany, který převzal pamětní meč z rukou generála Rebilase. Kapitán Mathauser byl vybrán lektory a absolventy kurzu za své charakterní, studijní a všestranné pedagogické schopnosti a přístupu k posluchačům, které využil při společné přípravě absolventů ke splnění podmínek kurzu. Kapitán Mathauser přestoupil z řad aktivních záloh do profesionální služby a při děkovné řeči zmínil hrdost, že se mohl stát důstojníkem. Absolventům kurzu zdůraznil, aby šli příkladem pro své podřízené a vzali si příklad z historických událostí, kde byli důstojníci příkladem pro vojáky. Závěrečné slovo patřilo podplukovníku Stříteckému, který novým absolventům popřál mnoho štěstí a úspěchů v dalším profesním působení a poděkoval jim za profesionální přístup během kurzu. Kurz probíhal od 12. května do 17. října 2025 a představoval další klíčový krok na cestě důstojnickou kariérou. Text a foto: Centrum kariérové přípravy, Velitelství výcviku – Vojenská akademie

Využití umělé inteligence v epidemiologii, imunologické aspekty infekčních onemocnění či moderní zobrazovací a terapeutické metody a postupy v klinické praxi. Těchto a dalšího širokého spektra témat se týkaly příspěvky 19. fakultní konference studentů doktorských programů VLF UO, která 8. října představila aktuální výsledky jejich výzkumných aktivit. Konference, jejímž hlavním koordinátorem byl proděkan pro doktorské studijní programy a specializační vzdělávání podplukovník Jan Smetana, nabídla tři odborné sekce – Epidemiologii, lékařskou mikrobiologii a preventivní medicínu; Infekční biologii, toxikologii a vojenskou radiobiologii a nakonec Vojenské vnitřní lékařství a vojenskou chirurgii. Účastníci prezentovali své práce formou desetiminutových přednášek následovaných diskusí. Na základě doporučení hodnoticích komisí byli oceněni autoři nejlepších odborných prací: MUDr. Jana Prattingerová v sekci Epidemiologie, lékařská mikrobiologie, preventivní medicína a ochrana veřejného zdraví za práci „Evaluace surveillance infekcí spojených se zdravotní péčí využívající umělou inteligenci HAIDI“, jejíž projekt představuje výzkum systému umělé inteligence HAIDI pro automatickou detekci infekcí spojených se zdravotní péčí a jeho porovnání s manuálním hodnocením. Mgr. Pavlína Lásková v sekci Infekční biologie, toxikologie a vojenská radiobiologie, jejíž studie „Validace identifikovaných MHC II vázaných peptidů bakterie Francisella tularensis jako CD4+ T buněčných epitopů“ přináší nové poznatky o imunitní odpovědi proti původci tularemie, které mohou přispět k vývoji účinnějších vakcín. MUDr. Petr Grenar v sekci Vojenské vnitřní lékařství a vojenská chirurgie přednesl výsledky práce „Přínos časného použití Point-of-Care Echokardiografie provedené lékařem ne-kardiologem u pacientů s bolestí na hrudi – studie ENDEMIC“.Jeho výzkum dokládá, že včasné provedení přenosné echokardiografie zlepšuje a zkracuje následnou diagnostiku u pacientů s podezřením na kardiovaskulární onemocnění. K účasti na mezinárodní konferenci International Medical Doctoral Conference, která se uskuteční 19. – 21. listopadu v Hradci Králové, pak byli nominováni kapitán Adam Pásler, který zkoumal vliv hyperbarického prostředí na fyziologické funkce potápěčů AČR, nadporučík Ondřej Jan Doležal, který se zaměřil na radioprotektivní potenciál modifikovaných nanočástic a MUDr. Tomáš Merkl s prací Vliv intrabronchiální aplikace exogenního surfaktantu na kontuzní plíci. „Naši doktorandi přinášejí originální řešení a ukazují, že nová generace vědců na Vojenské lékařské fakultě má velký potenciál pro budoucí rozvoj medicíny a vojenského zdravotnictví,“ ocenil proděkan Jan Smetana odbornou úroveň a rozmanitost prezentovaných výsledků výzkumu i aktivní zapojení studentů do vědecké práce. Autor: Pavlína Pospíšilová Šífová, foto: Miroslav Fidranský

Slavnostní ceremoniál, který je neodmyslitelně spjat s nástupem studentů do prvních ročníků vysokých škol. V pátek 10. října 2025 proběhla ve staronových prostorech Nového internátu imatrikulace studentů zapsaných ke studiu na Vojenské lékařské fakultě Univerzity obrany (VLF). Pro letošní akademický rok bylo na seznamu imatrikulovaných čtrnáct studentů bakalářského programu Zdravotnické záchranářství a dva budoucí farmaceuti. Studium v magisterském studijním programu Vojenské zdravotnictví pro oblast všeobecné lékařství zahájilo celkem dvacet jedna studentů včetně vojenských studentů lékařského studia slovenské Akademie ozbrojených sil generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši (AOS). Dále proběhla imatrikulace studentů do navazujícího magisterského studijního programu Organizace a řízení ve zdravotnictví, které se účastnila desítka civilních i vojenských studentů. V rámci slavnostního aktu nechyběla ani imatrikulace studentů doktorských studijních programů fakulty. Slavnostního ceremoniálu se spolu s rektorem-velitelem UO brigádním generálem Janem Farlíkem, děkanem VLF UO profesorem Romanem Chlíbkem, děkanem LF UK HK profesorem Jiřím Manďákem, proděkanem FaF UK HK profesorem Tomášem Šimůnkem a prorektorem pre vojenské veci AOS plukovníkem Jaroslavem Kompanem zúčastnili také představitelé rezortu obrany – ředitel Sekce Vojenského zdravotnictví brigádní generál Michal Baran a ředitel Odboru řízení lidských zdrojů SST MO doktor Jaroslav Daněk. Po zaznění slavnostního slibu svůj závazek studenti potvrdili nad univerzitní insignií. Součástí slavnostního ceremoniálu bylo také předání pamětního ocenění primátorce města Hradec Králové z rukou rektora-velitele jako výraz uznání za dlouhodobou podporu, spolupráci a vstřícnost vůči aktivitám Vojenské lékařské fakulty a Univerzity obrany ve městě. Všem nově imatrikulovaným studentům přejeme mnoho sil, motivace a vytrvalosti při studiu. Věříme, že svou cestu vojenské medicíny naplní se ctí, profesionalitou a oddaností službě lidem i republice. Text: Klára Kubelková, foto: Anna Poláková

Ve dnech 6. – 10. října Univerzitu obrany navštívila tříčlenná delegace ze stejnojmenné Univerzity obrany v Bělehradě, vedená prorektorem pro mezinárodní spolupráci plukovníkem Srdjanem Ljubojevićem. Návštěva proběhla podle Plánu dvoustranné spolupráce uzavřeného mezi ministerstvy obrany České a Srbské republiky na rok 2025. Na základě tohoto plánu pozval rektor-velitel UO zástupce vedení srbské partnerské školy na týdenní návštěvu. Univerzita obrany v Bělehradu vznikla podle modelu české Univerzity obrany, avšak v posledních letech vzájemné kontakty opadly. Cílem letošní návštěvy byla vzájemná výměna informací obou škol o současných úkolech, vzdělávacích programech a technickém vybavení. Náročnost vzdělávacích programů, podmínky pro přijímání studentů a celkově průběh studia na brněnských fakultách Univerzity obrany zajímaly především proděkana pro akademické záležitosti bělehradské univerzity plukovníka Bojana Milanoviće, zatímco rozsah specializací na Vojenské lékařské fakultě v Hradci Králové a skloubení studijních nároků s požadavky Karlovy univerzity byly centrem pozornosti proděkana Vojenské lékařské akademie v Bělehradě doktora Nemanji Račiće. Po vzájemných prezentacích a bohatých diskuzích jak v Brně, tak i v Hradci Králové a po návštěvě Katedry molekulární patologie a biologie Vojenské lékařské fakulty a Katedry letecké techniky Fakulty vojenských technologií se obě strany shodly na tom, že vidí určité možnosti pro vzájemnou spolupráci. Autor: Stanislav Poráň, foto: Viktor Sliva a Stanislav Poráň

Stejně jako v minulém roce proběhlo i letos v pondělí 29. září představení odborných specializací Fakulty vojenského leadershipu, určené studentům 2. ročníku pětiletého magisterského programu Řízení a použití ozbrojených sil. Akce byla nově rozdělena na dvě části. V té dopolední, konané v Klubu UO, prezentovali zástupci kateder jednotlivé odborné specializace. Odpolední část s praktickými ukázkami specializací proběhla ve vestibulu ubytoven školního pluku. Studenti, kteří měli zájem dozvědět se bližší informace o možnostech odborného zaměření ve specializaci a třeba i o možných výstupech diplomové práce, se v hojném počtu přišli podívat na reálné ukázky přístrojů a zařízení. Doptávali se na skutečnosti, které jim nebyly jasné z dopolední části. Aktuálně fakulta studentům nabízí šest velitelských a šest manažerských specializací, do kterých budou rozřazováni začátkem roku 2026. Autor: Jana Švecová, foto: Viktor Sliva

Mezinárodní workshop zaměřený na rizika, která hrozí polním zdravotnickým jednotkám v důsledku lokálního elektromagnetického vyzařování se uskutečnil v Praze. Akce byla součástí výzkumné aktivity NATO Science and Technology Organization vedené Vojenskou lékařskou fakultou Univerzity obrany (VLF). Spoluorganizátory byly Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany a Agentura vojenského zdravotnictví. Diskuse se věnovaly aktuálnímu tématu, kde technologie představují jak zásadní pomoc, tak potenciální hrozbu. „Moderní zdravotnické technologie a senzory výrazně zvyšují šance na přežití zraněných v bojových podmínkách. Umožňují účinnou léčbu i v oblastech s omezeným přístupem ke zdravotní péči. Jejich použití však přináší i bezpečnostní rizika – zařízení totiž vysílají elektromagnetické záření, které může nepřítel zachytit a lokalizovat,“ přibližuje problematiku vedoucí projektu plukovník Hynek Schvach z VLF. Situaci potvrzuje i podplukovník Martin Jakl z VLF: „To přesně vidíme v probíhající válce na Ukrajině. Jakmile nepřítel zachytí elektromagnetickou emisi, může během několika minut zaměřit a ohrozit zdravotnický personál i zraněné.“ Workshop se zaměřil na analýzu rizik spojených s elektromagnetickými emisemi používaného přístrojového vybavení, možnosti ochrany a sdílení zkušeností mezi odborníky z členských států NATO. „Výzkum v této oblasti vyžaduje multidisciplinární tým. Kromě lékařů a zdravotníků potřebujeme i specialisty na elektronický boj. Počítáme také s úzkou spoluprací s civilními výzkumnými institucemi a soukromým sektorem, které podpoří vývoj materiálů a protiopatření ke snížení detekovatelnosti zdravotnických zařízení,“ vysvětluje dr. Kristina Soukupová ze společnosti DefSec Innovation Hub. Do projektu jsou zapojeni: Vojenská lékařská fakulta a Fakulta vojenských technologií Univerzity obrany, Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany, DefSec Innovation Hub, České vysoké učení technické v Praze (ČVUT), Ústřední vojenská nemocnice – Vojenská fakultní nemocnice Praha (ÚVN), NATO Centre of Excellence for Military Medicine (MilMed CoE) a zástupci vojenských zdravotnických služeb Belgie, Estonska, Polska, Velké Británie a USA. Výsledky této iniciativy přispějí k větší bezpečnosti zdravotnického personálu a efektivnějšímu nasazení technologií v krizových situacích.

Nepřetržitý výcvik v rámci předmětu Příprava v poli absolvovali na konci července studenti 1. a 2. ročníku vojenského prezenčního studia Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Cílem výcviku bylo praktické prověření fyzické připravenosti, psychické odolnosti a odborných dovedností budoucích vojenských lékařů a záchranářů. Součástí byly i ostré střelby a házení ručních granátů, což výcviku dodalo realističnost blízkou skutečnému bojovému nasazení. Výcvik měl rozdílné zaměření pro jednotlivé ročníky. Studenti prvního ročníku procvičovali základní taktické činnosti družstva, orientaci v terénu, vedení útoku i obrany, a především zdravotnické zabezpečení jednotky v polních podmínkách včetně evakuace zraněných a aplikace principů TCCC (Tactical Combat Casualty Care). Druháci se soustředili na řízení taktických operací na úrovni čety, včetně bojové činnosti v zastavěném prostoru, přípravy útoku i obrany, spojovací přípravy v angličtině a zdravotnického zabezpečení jednotky. Součástí výcviku byly i praktické lekce věnované činnosti v kontaminovaném prostoru a aktuálním zkušenostem z mezinárodních operací. „Velmi nás těšilo sledovat, s jakým nasazením a zápalem naši studenti do výcviku vstoupili – a to i přesto, že šlo o skutečně intenzivní prověrku jejich sil. Všechny činnosti absolvovali v balistických vestách a helmách, s dlouhou zbraní neustále po ruce, ve dne i v noci. Zvýšené napětí a adrenalin byly patrné především ve chvílích, kdy se studenti ocitli v podmínkách simulujících reálné bojové nasazení. V rámci polního výcviku studenti zároveň splnili podmínku ostrých střeleb z ručních zbraní a házení ručních granátů,“ přibližuje atmosféru v poli řídící výcviku pplk. Mgr. Jaroslava Součková z Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu VLF UO. Studenti absolvovali celkem 78 vyučovacích hodin, převážně v terénu a pod nepřetržitým velením instruktorů školního pluku UO a příslušníků výše uvedené katedry VLF UO. Výcvik nejen prohloubil jejich vojenské a zdravotnické dovednosti, ale také ověřil schopnost fungovat jako součást týmu v náročných podmínkách a pod tlakem. Autor: Pavlína Šífová Pospíšilová Foto: pplk. Mgr. Jaroslava Součková

Hradec Králové, 27. června 2025 – Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany se připravuje na slavnostní promoci. Diplomy a vojenské hodnosti převezme 17 lékařů, 10 zdravotnických záchranářů a 14 doktorandů. Ceremoniálu se zúčastní i ministryně obrany Jana Černochová. Nejúspěšnější absolventi obdrží oceněni v podobě pamětních prstenů, hodinek, finančních odměn a pamětních dýk za mimořádné výsledky a služební nasazení. Jména oceněných budou zapsána na fakultní desku cti. „Naši studenti jsou výjimeční – studují současně na Univerzitě obrany a Lékařské fakultě UK, absolvují vojenský výcvik a po šesti letech získávají dva vysokoškolské diplomy. Jsou připraveni sloužit v nemocnicích i v náročných krizových situacích,“ říká děkan fakulty prof. Roman Chlíbek. Bakalářský program zdravotnického záchranářství, který fakulta zajišťuje ve spolupráci s Univerzitou Pardubice, klade na studenty vysoké nároky. Kromě odborných znalostí si osvojují i dovednosti nezbytné pro zásahy ve výškách, ve vodě či při hromadných neštěstích. Úspěšně zakončilo studium také 14 doktorandů v osmi různých programech. Fakulta tím naplňuje své poslání připravovat špičkové odborníky pro Armádu ČR – od klinické praxe po vědecký výzkum. Tradice vojenského zdravotnického vzdělávání v Hradci Králové sahá až do roku 1951. Fakulta připravuje lékaře, zubaře, farmaceuty i záchranáře. Mezi letošními absolventy nechybí ani ženy a tři lékaři ze Slovenska. Autoři: Lucie Sedláková, Pavlína Pospíšilová Šífová Foto: Pavlína Pospíšilová Šífová

V pátek 27. června na slavnostním nádvoří Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany v Hradci Králové převzalo z rukou děkana Vojenské lékařské fakulty profesora MUDr. Romana Chlíbka, Ph.D. diplom sedmnáct nových vojenských lékařů, deset zdravotnických záchranářů a čtrnáct úspěšných absolventů doktorského studia. Slavnostní ráz ceremoniálu podtrhla osobní účast ministryně obrany Jany Černochové, která nejlepším absolventům předala ocenění za mimořádné výsledky. „Je mi velkou ctí pozdravit naše nové vojenské lékaře a záchranáře, jakož i absolventy doktorského programu. Lidem, kteří zasvětili svůj život záchraně životů ostatních chovám obrovský obdiv a úctu. Ještě víc si vážím vašeho rozhodnutí spojit svou profesní kariéru právě s armádou. Na rozdíl od civilních lékařů a zdravotníků na sebe přebíráte mnoho dalších povinností, které zásadně ovlivní i váš osobní život. Jste zkrátka nepostradatelnou složkou naší armády a já i celý rezort ministerstva obrany si toho opravdu velmi vážíme.  Chci poděkovat vaší alma mater, tedy Vojenské lékařské fakultě Univerzity Obrany a jejímu vedení. Velmi si vážím toho, na jak vysoké úrovni se fakulta nachází a že i díky vám se Agentura vojenského zdravotnictví i naše vojenské nemocnice mohou chlubit špičkovou zdravotní péči, “ uvedla mimo jiné ministryně obrany Jana Černochová.  Součástí ceremoniálu bylo nejen udělení akademických titulů, ale také jmenování absolventů do vojenských hodností. Vybraní absolventi obdrželi za své studijní úspěchy pamětní prsteny, hodinky, finanční odměny nebo pamětní dýku ministryně obrany, která se uděluje za výjimečné zásluhy. Jména oceněných byla slavnostně zapsána na desku cti Vojenské lékařské fakulty. „Naši absolventi jsou výjimeční. Během šesti let studují paralelně na Vojenské lékařské fakultě Univerzity obrany a na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové. Procházejí také základní vojenskou přípravou a získávají dva vysokoškolské diplomy. Jsou připraveni nejen na práci ve zdravotnictví, ale i na nasazení v krizových situacích,“ uvedl děkan fakulty prof. MUDr. Roman Chlíbek, Ph.D. Náročná je i příprava zdravotnických záchranářů, která probíhá ve spolupráci s Fakultou zdravotnických studií Univerzity Pardubice. V rámci tříletého bakalářského studia musí studenti zvládnout nejen rozsáhlé teoretické znalosti, ale i praktické dovednosti – často v extrémních podmínkách, jako jsou záchranné akce ve výškách nebo ve vodním prostředí. Slavnostnímu aktu spolu se jmenovanými a dalšími hosty přihlíželi i ředitel odboru řízení lidských zdrojů Ministerstva obrany JUDr. Jaroslav Daněk, zástupci Generálního štábu Armády ČR, zdravotnické služby AČR, partnerských vysokých škol i rodiny a přátelé absolventů. Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany, sídlící v Hradci Králové, připravuje již od roku 1951 lékaře, zubní lékaře, farmaceuty i záchranáře pro potřeby obrany státu. Její absolventi se stávají odborníky, kteří propojují medicínu s vojenskou službou – doma i v zahraničních operacích. Autor: Lucie Sedláková Foto: Pavlína Pospíšilová Šífová

Výběr moderních a především nositelných a přenosných technologií určených pro lékařská vyšetření, monitorování životních funkcí a psychofyzického stavu a také telemedicínu. To vše představila ve stánku Vojenská lékařská fakulta na mezinárodním veletrhu obranných a bezpečnostních technologií IDET 2025 na konci května na brněnském výstavišti. Prezentované technologie nacházejí uplatnění nejen v oblasti vojenského zdravotnictví, ale i ve výcviku, krizovém řízení nebo taktickém rozhodování na základě reálných dat. „Prvním ze zařízení bylo Cosinuss One, které zaujalo návštěvníky možností kontinuálního měření srdeční frekvence, tělesné teploty a saturace krve kyslíkem (SpO₂) pomocí snímače umístěného ve zvukovodu,“ představuje zařízení doc. Patrik Kutílek ze skupiny E-health a telemedicíny Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu VLF. Tato technologie umožňuje diskrétní, spolehlivý a dlouhodobý sběr dat, aniž by omezovala pohyb či používání osobních ochranných prostředků. Dalším prvkem expozice byla 3D kamera Intel RealSense, sloužící ke sledování anatomických bodů a prostorového pohybu osoby. „Návštěvníkům jsme předvedli možnosti bezkontaktní detekce změn držení těla, pádů nebo asymetrie bez nutnosti nosit fyzické značky na těle během pokročilé analýzy postury těla. Tato technologie má potenciál zejména v oblasti distančního monitoringu pohybu v reálném čase,“ vysvětluje výhody zařízení další člen skupiny E-health a telemedicíny Ing. Petr Volf, Ph.D. Ve dvou funkcích pak ve stánku zájemci viděli nositelné zařízení Movesense Medical, a to jako akcelerometr pro měření pohybové aktivity a jako jednosvodové EKG zařízení pro hodnocení srdeční aktivity, kognitivní zátěže a míry únavy. Tento kompaktní senzor je vhodný pro rychlé nasazení v polních podmínkách, výcviku i taktických misích a lze jej integrovat do širších systémů sledování zdravotního stavu. Prezentaci doplnil systém pro měření teploty a vlhkosti v blízkosti těla, který umožňuje sledovat teplotní gradienty a mikroklimatické podmínky v jednotlivých vrstvách oděvu. Nasbíraná data pomáhají při optimalizaci výstroje a hodnocení tepelného stresu, což je zásadní zejména při nasazení v extrémních podmínkách nebo při použití ochranných obleků. Druhá část expozice fakulty byla zaměřena na prezentaci a přiblížení telemedicíny veřejnosti. „Pro ukázku jsme měli k dispozici dva diagnostické přístroje využívané v rámci telemedicíny. V promítané prezentaci probíhala ze záznamu ukázka práce s videootoskopem a konzultace vyšetření na dálku s lékařem v reálném čase. Samotný přístroj si mohli návštěvníci prohlédnout přímo v expozici stejně jako přenosné PC-EKG s příslušenstvím, které je možné propojit s běžnými ambulantními programy a využívat pro přenos dat,“ popsala další část expozice kpt. Ing. Petra Dvořáková, která působí na Katedře organizace vojenského zdravotnictví a managementu VLF ve skupině Organizace a taktiky zdravotnické služby. „Naše účast v rámci VLF UNOB na veletrhu IDET 2025 přispěla k řadě cenných odborných diskuzí o využití nositelné senzoriky a fyziologického monitoringu v obranných a bezpečnostních aplikacích. Děkujeme Univerzitě obrany za možnost účasti a návštěvníkům za inspirativní podněty k dalšímu výzkumu a vývoji,“ dodává k účasti na letošním veletrhu Patrik Kutílek. Autor textu: Pavlína Šífová Pospíšilová

Tým Vojenské lékařské fakulty UO skvěle obstál v mezinárodní záchranářské soutěži Rallye Rejvíz 2025, když obsadil stříbrnou příčku. Prestižní mezinárodní soutěž již od roku 1997 propojuje profesionální posádky i studenty medicíny při simulovaných scénářích situovaných do přednemocniční péče. Jejím cílem není pouze srovnání rychlosti ošetření, ale důraz klade na odbornou kvalitu, týmovou koordinaci a schopnost rozhodovat pod tlakem, což studentům poskytuje jedinečnou zkušenost potřebnou pro jejich budoucí praxi. V kategorii mediků (MUC.RR) startovalo deset týmů, složených ze studentů 4.–6. ročníku, kteří absolvovali sérii náročných výjezdů – od neinvazivní ventilace u pacienta s CHOPN, přes řešení traumatické srdeční zástavy, resuscitaci dítěte, až po řešení etických dilemat a problémů a dalších situací. „Jednotlivé týmy vykazovaly velmi srovnatelné výsledky a jen koncentrovaný výkon ve spojení s kvalitní přípravou skýtal šanci na dobré umístění. Tým reprezentující Vojenskou lékařskou fakultu UO ve složení nrtm. (ček.) Vítek Soukup, nrtm. (ček.) Tomáš Vrbovský a nrtm. (ček.) Michal Walder splnil obojí, a ještě přidal dostatečnou vůli po vítězství. Při závěrečném zúčtování obsadil druhé místo, a to velmi těsně za vítězným týmem Masarykovy univerzity,“ přibližuje družstvo VLF kpt. Radek Mathauser z Katedry urgentní medicíny, pod jehož vedením se studenti připravovali. „Skloubit přípravu na soutěž s plněním státních zkoušek v 6. ročníku bylo opravdu náročné. Jsme velmi vděční za čas, který nám kpt. Mathauser z katedry K-307 při přípravě věnoval. Připravil ve svém volném čase čtyři intenzivní dvouhodinové tréninky, jež měly výrazný vliv na naše umístění. Přítomnost našeho týmu na stupních vítězů je jasným důkazem, že se příprava vyplatila,“ vzkázal velitel družstva Michal Walder. Reprezentanti VLF jednoznačně prokázali, že budoucím armádním lékařům, ale i zdravotnickým záchranářům nechybí niterný zájem o urgentní medicínu a přednemocniční péči, mají komplexní přehled a ve srovnání s civilními týmy plně obstojí. „Navíc potvrdili přidanou hodnotu v ryze vojenských tématech spojených se závažným traumatem a oblasti tolik zmiňovaného situačního nadhledu, leadershipu, rozdělení rolí a strukturované komunikaci – zkrátka v netechnických dovednostech,“ vyzdvihuje další kvality našeho týmu Radek Mathauser. Věříme, že tento úspěch bude příkladem a motivací pro účast dalších studentů v této tradiční soutěži a připojujeme upřímnou gratulaci za umístění, celkový výkon, nasazení i přípravu ve spolupráci s Katedrou urgentní medicíny VLF UO. Foto: Sabrina Kohler Photography, archiv pořadatelů

Tři studenti Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany prezentovali 3. června výsledky své tvůrčí práce na aktuální témata vojenského zdravotnictví před odbornou komisí 26. fakultní vědecké konference studentské tvůrčí činnosti. Nejvyšším počtem bodů hodnotitelé ocenili rtn. (ček.) Veroniku Wernerovou, která zkoumala problematiku imunity proti záškrtu. Veronika Wernerová, studentka 4. ročníku oboru Vojenské zdravotnictví pro oblast všeobecného lékařství pod vedením mjr. MUDr. Lucie Sirákové, Ph.D., z Katedry epidemiologie představila práci s názvem Difterie – ověření stavu imunity v populaci ČR. Studie analyzovala hladiny protilátek proti difterickému toxinu u 212 respondentů různých věkových kategorií. Výsledky dokumentovaly nerovnoměrné rozložení imunity v populaci, upozornily, že mezi nejohroženější skupiny nepatří pouze senioři, ale i dospělí, včetně osob mladšího věku, a podtrhly tak význam pravidelného přeočkování. Student 5. ročníku rtm. (ček.) Aleš Mühlbach se věnoval tématu chemických incidentů. Jeho práce s názvem Metaanalýza případových studií zasažení osob sirným yperitem vedená Mgr. Petrem Joštem, Ph.D., z Katedry toxikologie a vojenské farmacie zdokumentovala opakující se vzorce v projevech i rozdílné přístupy k léčbě a upozornila na potřebu standardizace péče při chemických incidentech. Využitím virtuální reality pro výuku a výcvik zdravotníků Armády ČR v rámci Armádního centra simulační medicíny VLF UO se zabývala studentka 5. ročníku des. (ček.) Laura Petrovičová. Pod vedením kpt. Ing. Petry Dvořákové z Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu zhodnotila efektivitu VR jako výukového nástroje, kdy ji studenti vnímají jako přínosný doplněk výuky, který zvyšuje sebedůvěru, připravenost a praktické dovednosti pro reálné bojové podmínky. Konference potvrdila vysokou úroveň studentské vědecké práce na VLF. Hodnoticí komise, v níž zasedli pplk. gšt. doc. MUDr. Vladimír Pavlík, Ph.D., RNDr. Irena Hanovcová, CSc., RNDr. Alběta Dlabková, Ph.D. a doc. PharmDr. Ivona Pávková, Ph.D. sledovala u prezentovaných výstupů odbornou úroveň, přínos práce pro obor, ale také úroveň prezentace a vystoupení v diskusi a formální úpravu. Projekty studentské tvůrčí činnosti přispívají nejen k odbornému růstu studentů, ale mají i přímý dopad na zvyšování kvality a připravenosti zdravotnické složky AČR. Autor: Pavlína Šífová Pospíšilová

Preventivně-osvětovou akci pro všechny generace s názvem Ve zdravém Hradci zdravý duch pořádala v královéhradeckých Žižkových sadech 23. května Lékařská fakulta v Hradci Králové Univerzity Karlovy, která letos slaví 80 let od svého vzniku. Naše Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany nechyběla a měla na místě hned dva stánky, které byly po celý den hojně navštěvované. U našeho prvního stanoviště stáli zájemci po celý páteční den frontu na měření složení těla pomocí bio-elektrické impedanční analýzy. Zařízení InBody umožnilo zjistit podíl tělesného tuku, svalové hmoty, vody i minerálů a nabídlo pohled na to, jak je poměr těchto složek spjat se zdravím. Stánek katedry epidemiologie nabízel odborné poradenství v očkování či instruktáž a kontrolu hygienické dezinfekce rukou. Na obou místech návštěvníci získávali i informace o možnostech studia u nás. Program v Žižkových sadech provázelo po celý den krásné počasí, výborná nálada a hlavně – stovky milých návštěvníků všech věkových kategorií, kteří měli velký zájem o preventivní vyšetření, workshopy, přednášky i doprovodný program. Vydařená akce připomněla nejen osmdesátiny Lékařské fakulty UK, ale byla zahrnuta také pod hlavičku oslav 800 let od první písemné zmínky o Hradci Králové jako městě. Jsme rádi, že jsme mohli být její součástí. Autor: Pavlína Pospíšilová Šífová

Týmová spolupráce, odvaha i taktika – to vše nabídl 18. ročník tradičního Branného závodu, který se uskutečnil 10. května v Hradci Králové. Akci uspořádali studenti Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany a účastnilo se jí více než 30 čtyřčlenných týmů. Závodníci si poradili s náročnou trasou dlouhou 12 nebo 18 kilometrů plnou fyzických i mentálních výzev zakončenou adrenalinovým finále – skokem z Tyršova mostu do studeného Labe. V kategorii NORMAL zvítězil tým Nafta šetří pot z VÚ 4854 Pardubice, zatímco v těžší kategorii HARD si zlato a putovní pohár odnesl brněnský tým Bez Vojty. „Je skvělé vidět, jak naši studenti, budoucí vojenští lékaři, stomatologové, záchranáři nebo farmaceuti najdou při svém nesmírně náročném studiu ještě čas na přípravu tak velké akce, jakou Branný závod je. Daří se jim si tradici jeho organizování předávat už osmnáct let a přinést tak do centra nejen akci, ale také připomenout, že vojenské zdravotnictví má v Hradci dlouhou historii,“ řekl děkan Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany Roman Chlíbek a závodníkům připomněl, že v roce, kdy Hradec slaví 800 let od první písemné zmínky o městě, se právem zařadili mezi hradecké královny a krále. Přesné zadání se závodníci dozvěděli až na místě – moment překvapení je vždy nedílnou součástí závodu. Na trati týmy čekaly disciplíny jako první pomoc, střelba, slaňování, plazení se v bahně či běh se zátěží. Finále závodu prověřilo odvahu, otužilost i obratnost. K ikonickému skoku z Tyršova mostu do třináctistupňového Labe a návratu po laně nebo síti povzbuzovali závodníky nadšení návštěvníci i překvapení kolemjdoucí. Doprovodný program na náměstí Osvoboditelů a na Eliščině nábřeží zaujal nejen dospělé, ale i děti. Nechyběl minizávod Braňáček, oblíbená nemocnice pro medvídkyani dynamické ukázky zásahů elitní jednotky Commandos z Univerzity obrany, policistů, hasičů či záchranářů z Katedry urgentní medicíny Vojenské lékařské fakulty. „Letošní ročník stál za to. Novinkou byla přítomnost youtubera Martina Roty, který přidával závodu po celý den šťávu, z Brna nás i závodníky přijel osobně podpořit i rektor-velitel Univerzity obrany brigádní generál Jan Farlík. Závodních týmů se sešlo více než třicet, podmínku, že v každé čtveřici musí být jedna žena, splnily všechny, dokonce jsme tu měli i týmy s převahou dívek nebo čistě ženské družstvo. Výkony družstev byly úctyhodné, přestože v něm zdaleka nefigurují jen vojáci, ale je v obou kategoriích otevřený veřejnosti. Branný závod není jen o fyzičce. Je to komplexní výzva, která kombinuje pohyb, taktiku a týmová rozhodnutí. A každý ročník se snažíme posunout o krok dál,“ hodnotí letošní závod medik Luboš Šustr z organizačního týmu závodu. Autor: Pavlína Pospíšilová Šífová

Adrenalin, taktiku, orientaci i týmovou spolupráci – to vše slibuje 18. ročník Branného závodu, který se uskuteční v sobotu 10. května 2025 od 8 hodin v Hradci Králové se startem na náměstí Osvoboditelů. Sportovně-zážitkovou akci pořádají studenti Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Na čtyřčlenné týmy, v nichž musí být alespoň jedna žena, čekají fyzicky náročné disciplíny i úkoly zaměřené na logické myšlení, znalosti a odvahu, a to včetně tradičního skoku z mostu. Pro děti je připraven minizávod Braňáček i stanové městečko s atraktivním doprovodným programem, kterým provede youtuber Martin Rota. „Branný závod není jen o fyzičce. Je to komplexní výzva, která kombinuje pohyb, taktiku a týmové rozhodování. Každý ročník se snažíme posunout o krok dál, přidáváme nové technologie a vylepšujeme zázemí stanového městečka. Novinkou letošního ročníku je přítomnost známého youtubera Martina Roty, který bude náš program moderovat,“ říká za organizátory závodu Luboš Šustr, student medicíny na Vojenské lékařské fakultě. Účastníci se vydají na trasu v kategoriích NORMAL (10 km) a HARD (15 km). Přesné zadání se dozvědí až na místě – moment překvapení je nedílnou součástí závodu. V minulých ročnících ale nechyběla např. střelba, první pomoc, slaňování nebo ikonický skok z mostu do Labe. „Je úžasné vidět, jak se u závodu potkávají lidé z různých prostředí – studenti, profesionální vojáci i civilisté. Sdílejí společnou chuť překonávat sami sebe a užít si den plný výzev. To dělá Branný závod výjimečným. Letos se zapojí na tři desítky týmů,“ dodává Šustr. Pro nejmenší bude od 9 do 16 hodin připraven dětský závod Braňáček – hravá forma branné soutěže s odměnami pro účastníky. Doprovodný program na náměstí Osvoboditelů a na náplavce Eliščina nábřeží nabídne ukázky výcviku a zásahu policejních psů, ukázky vojenských taktik a dovedností v podání Commandos – výběrových studentů všech tří fakult Univerzity obrany, život zachraňující postupy představí Katedra urgentní medicíny Vojenské lékařské fakulty a o statické a dynamické ukázky techniky se postarají policejní auta a vybavení ozbrojených složek. Závod vyvrcholí kolem 16.30 hod. slavnostním vyhlášením výsledků a grilovačkou. Souběžně s Branným závodem bude v blízkém okolí probíhat i populární akce Nábřeží gurmánů. Autor: Pavlína Pospíšilová Šífová, foto: archiv

Rada pro rozvoj Vojenské zdravotnické služby se sešla 23. dubna na půdě Vojenské lékařské fakulty. Pracovní jednání ve formátu think-tanku umožnilo otevřenou diskusi nad důležitými tématy a potřebami současného i budoucího směřování vojenského zdravotnictví. Cílem Rady je sdílet odborné poznatky, reagovat na aktuální i budoucí trendy a připravovat konkrétní návrhy a podněty pro strategický rozvoj vojenského zdravotnictví. Setkání svolal a vedl plukovník gšt. Hynek Schvach, vedoucí Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu VLF UO, který zároveň působí jako hlavní odborník VZdrSl pro oblast organizace a řízení vojenského zdravotnictví. Na dubnovém jednání se sešli zástupci nejvyšší úrovně – vedoucí funkcionáři Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany, zástupce ředitele Agentury vojenského zdravotnictví, ředitelé vojenských nemocnic, Vojenského zdravotního ústavu, Centra zdravotnického materiálu a zástupci VLF UO. V tomto složení se Rada setkává jednou ročně. „Dubnové setkání bylo mimořádně cenné – členové Rady mají příležitostí ke společnému setkání málo a často je to na formálních akcích, toto jednání bylo naopak velmi pracovní. Potřebujeme otevřeně sdílet úkoly, problémy a návrhy, které na jednotlivých pracovištích aktuálně rezonují,“ uvedl plukovník Schvach. Na jednání zazněla témata jako současná problematika dodržování humanitárního práva, personální oblasti a potřeba lékařských odborností, zdravotnické studijní programy a výcvik, ale třeba i otázka aktuální potřebnosti gynekologů v armádě. „Diskutovali jsme například o koncepci zdravotnického výcviku TCCC – poskytování první pomoci, výcviku polních zdravotnických prvků, pregraduální přípravě našich mediků a o probíhajících a nově vytvářených studijních programech. Přítomní ocenili připravované vzdělávání vojenských všeobecných sester, které by vyplnily dlouhodobý personální deficit na těchto zdravotnických pozicích,“ přiblížil projednávaná témata plukovník Schvach. Pozornost byla věnována i moderním nástrojům výcviku – simulačním a trenažérovým technologiím, rozšířené realitě a telemedicíně. Za Vojenskou lékařskou fakultu byl představen vznikající projekt ACESIM – Armádní centrum simulační medicíny. Diskutovalo se o jeho potenciálu i o možnostech jeho zapojení pro potřeby Ministerstva obrany, případně NATO, ale i mimo resort obrany, například pro IZS. Příští setkání Rady by se mělo uskutečnit v lednu, další odborná jednání jsou plánována na květen (vědecký výbor), červen (koncepční směřování) a září (obranný výzkum). Rada pro rozvoj vojenského zdravotnictví vznikla v roce 2021 jako nezávislý poradní orgán Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany. Slouží jako odborná platforma pro propojení expertů Vojenské zdravotnické služby v průřezu všech součástí Ministerstva obrany včetně příspěvkových organizací, zejména vojenských nemocnic. Její činnost doplňuje práci Sboru hlavních odborníků Vojenské zdravotnické služby.

Na začátku letošního roku proběhla měsíční stáž studentů Vojenské lékařské fakulty v rámci českého projektu Itibo pod záštitou humanitární organizace ADRA, o.p.s. Celkem tři studenti VLF UO se od 3. ledna do 3. února zúčastnili studentské stáže, mimojiné také v rámci programu ERASMUS+. Celý projekt je zaměřen na poskytování zdravotní péče, dále pak na zvyšování kvality zdravotnické péče a edukace zdravotnického personálu v jihozápadní Keni. Ve vesnici Itibo bylo vybudováno malé zdravotnické zařízení, které ročně ošetří kolem 9 tisíc pacientů. Toto zdravotnické zařízení je na místní poměry vysoce kvalitní, nabízí základní laboratoř. Stáže v Itibu navíc studentům nabízejí cenné zkušenosti s poskytováním péče v rozvojových oblastech a omezených podmínkách, tedy s omezenými zásobami a druhy léků, menší dostupností diagnostického vybavení a samozřejmě malým prostorem pro komplexnější ošetření pacientů. To studentům umožňuje rozvíjet schopnosti praktického využití teoretických poznatků získaných během studia, především v kontextu jejich budoucího působení v rolích vojenských lékařů a záchranářů. Takto získaná praktická zkušenost stuenty následně velmi dobře vybaví do praxe. Na základě spolupráce s českými lékaři a lékařskými fakultami se do činnosti zdravotnického zařízení v Itibo zapojuje množství lékařů či mediků z České republiky. Ti do Keni cestují v rámci pravidelných rotací, což mimo jiné zvyšuje prestiž vysílajících organizaci, jelikož humanitární aktivity jsou vnímány veřejností pozitivně. Nabyté zkušenosti jsou zvláště cenné pro vojenské lékaře a záchranáře, jelikož poskytování zdravotní péče v krizových situacích je náročné simulovat při jejich odborných stážích na pracovišti fakultních nemocnic. Kromě toho pobyt v Keni dává studentům možnost nahlédnout do jiného kulturního prostředí a pracovat ve spolupráci s místním personálem, což je klíčové pro rozvoj dobrých mezilidských a profesních dovedností. Letošní zkušenosti v rámci projektu Itibo během svého pobytu načerpali nadporučík Bc. Ing. Jiří Néma, nadrotmistr Jan Motka a četařka Barbora Patočková, z jejíhož deníku pocházejí následující poznámky. Na měsíc do Itiba aneb jak se (ne)plánovaně zamilovat do Keni Měli jsme odletět z Prahy s jasným cílem: dostat se co nejdřív do Nairobi a následně do malé keňské vesnice Itibo, kde nás čekala humanitární stáž. Jenže naše cestování získalo dramatický nádech už při prvních krocích na letišti. Nepříjemné zpoždění, boj s časem na přestup a nemožné fronty v Istanbulu nás nakonec „uvěznily“ na noc v luxusním hotelu, kam jsme neplánovaně putovali přes asijskou část Turecka. Přestože jsme se klepali strachem, zda jsme nesedli do špatného minibusu a jestli nás náhodou neunesou, v hlavě už jsme měli jedinou myšlenku: „Hlavně ať se konečně dostaneme do Afriky!“ První nadechnutí afrického vzduchu Když jsme nad ránem konečně přistáli v Nairobi, radovali jsme se jako malé děti. Vyzvedli jsme všechny kufry a mířili přes odbavení v maličké hale letiště. Jeden kufr měl nakreslený křídou kříž – magické označení, určeno k prohlídce! Byl to zrovna kufr s některými léky a hlavně satelitem, který nám měl zajistit spojení s lékaři v Česku. Po dlouhých diskusích ohledně výše cla za provážený materiál se nám podařilo pracovníky letiště utavit tak moc, že nás raději pustili. Po vystoupení z letištní haly na nás dýchla pravá, živá Afrika. Stovky lidí přecházejících silnici, motorky kličkující mezi auty a všudypřítomné střídání chaosu a radosti. Vzduch voněl jinak, noc byla chladnější, než jsme čekali, ale první ráno v Africe nás přivítalo úsměvem místních. Cesta do Itiba Cesta z Nairobi do Itiba je dlouhá přibližně 300 kilometrů, ale naší ambulancí a s ohledem na stav místních cest je to trasa na 6-8 hodin jízdy. Měli jsme tedy jednodenní zastávku u jezera Naivasha. Všude se nás drželo to známé „Jambo!“ a neodbytní prodejci šperků, ovoce či suvenýrů. Když jsme po dlouhých hodinách jízdy konečně dorazili do Itiba, připadali jsme si, jako kdybychom tu byli rockové hvězdy. Vesnice nás vítala spontánním jásotem, děti běhaly kolem auta, starší lidé mávali a usmívali se. Připadali jsme si, že jsme došli na konec světa. A přitom jsme byli v místě, kde právě tihle lidé žili své každodenní životy. „Nemocnice“ Itibo Slovo „nemocnice“ v nás zprvu evokovalo klasickou budovu plnou ambulancí a sterilních sálů. V Itibu je to ale spíš několik menších domečků, prostory pro pacienty, sálky, kde se řeší všechno od běžných poranění po porody, a malá JIP. Přitom je tu minimum personálu a pár českých dobrovolníků, co sem jezdí na turnusy. Veškeré vybavení – od rentgenu až po polní lůžka – sem přivezli dobří lidé, které sem zlákal tvůrce projektu Aleš Bárta, který tu nechal kus srdce a 20 let poctivé práce. Naše výprava se skládala ze záchranářů, lékařů i studentů, kteří byli připraveni pomáhat za každých okolností. První ranní služba nás hodila do reality: pacient podchlazený ze studny, zlomená pata, trombóza a k tomu nečekaný porod, u něhož nechyběly bizarní momenty jako rodička chodící polonahá po dvorku s cévkou. V Itibu se neptáte „Proč?“, ale „Jak můžeme pomoci?“ – a hned jdete na věc. S novými životy přichází naděje (ale i bolest) Právě porody se staly nejsilnějšími momenty. Zjistili jsme, že tu novorozenci často bojují o život hned po narození. Na vlastní oči jsem viděla, jak dokáže nevyzpytatelné africké klima, nedostatek léků či chybějící vybavení ohrozit i běžný porod. O to větší radost nastala, když se povedlo přivést na svět zdravého chlapečka nebo holčičku – s černými vlásky a nádhernýma očima, které se zvědavě rozhlížely po téhle cizí planetě. Bohužel se v Itibu setkáte i s momenty, které vám do konce života zůstanou vryté pod kůži. Třeba když se objevil chlapec otrávený nebezpečným nápojem „Čanga“ a před očima nám vyhasínal, i když jsme se snažili ze všech sil. Ten pocit bezmoci, kdy vám chybí přístroje, peníze na specializovanou péči a jste odkázaní jen na vlastní ruce. Poprvé jsem pochopila, co znamená „přírodu nezastavíš“. Všední (ne)všednost – voda, elektřina a avokáda Běžné fungování tu nebylo zdaleka tak jednoduché. Tekoucí voda se stala luxusem. Často nešla elektřina, a to zrovna ve chvíli, kdy jsme ambuvakem dodávali kyslík někomu, kdo bojoval o život. Pohodlí v podobě teplé sprchy? Jednou za týden a ještě k tomu s vyplazeným jazykem od radosti. A jídlo? Tvořili jsme kulinářská kouzla z avokád (v Keni za pár korun, u nás by stály majlant), banánů, rajčat a zásob z neustále prořídlých regálů v tamní „samoobsluze“. Naučilo nás to vážit si i obyčejného chleba (který jsme si také pekli sami). Dny všední i slavnostní Každá sobota znamenala

Ukázka taktického zásahu skupiny Commandos a možnost vyzkoušet přesnost střelby na airsoftové střelnici – to jsou dvě novinky, které přináší další ze série Dnů otevřených dveří, který tentokrát proběhne v sobotu 18. ledna. Zájemcům o studium na Univerzitě obrany se znovu otevře možnost nahlédnout do výukových a výzkumných prostor, ubytovacích zařízení či sportovišť tří univerzitních fakult a vyškovského Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení (ÚOPZHN). Brněnské fakulty akci pořádají v Kasárnách v Šumavské ulici, hradecká Vojenská lékařská fakulta v Novém internátu akademika Heyrovského a ÚOPZHN v Kasárnách Dědice (Sídliště Víta Nejedlého). V Brně Fakultu vojenského leadershipu a Fakultu vojenských technologií představí zástupci managementu i studenti během přednášek, které se v 9 a 12 hodin uskuteční ve velkokapacitních učebnách. Po skončení první z přednášek proběhne na nástupní ploše v obnovené podobě ukázka taktického zásahu skupiny Commandos, poté se za příznivých povětrnostních podmínek do vzduchu vznese FVP dron. Učitelé i studenti návštěvníkům představí řadu dalších oblastí, jako je geografie a meteorologie, protivzdušná obrana, zbraně a munice či bojová a speciální vozidla. Na nástupní ploše budou k vidění také ukázky vojenské techniky. Mezi 10.30-11.30 hod proběhne v jídelně ochutnávka pravého vojenského guláše a nedlouho poté se návštěvníci přesunou na prohlídku ubytovacích zařízení a atletického stadionu. Zde budou mít zájemci od druhé hodiny možnost přezkoušet svou fyzickou zdatnost v rámci akce Ukaž formu. V Hradci Králové proběhne prezentace Vojenské lékařské fakulty v 9 a ve 13 hodin a zájemci v jejím rámci získají informace o studiu, setkají se s vedením fakulty a proběhne i diskuze se studenty. Poté budou mít návštěvnici možnost prohlédnout si internát a seznámit se s tím, jak studenti bydlí a jak vypadá zázemí, studovny nebo posilovny. Také v rámci hradeckého Dne otevřených dveří proběhne akce Ukaž formu. Návštěvníci, kteří se v průběhu Dne otevřených dveří rozhodnou podat přihlášku k vojenskému studiu na Univerzitě obrany, budou mít jak v Hradci Králové, tak v Brně možnost vyplnit a podat na místě přihlášku ke studiu, s čímž budou nápomocni pracovníci studijních skupin. Přítomni budou také pracovníci rekrutačních pracovišť, s nimiž bude možné zahájit úkony nutné k povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Již o den dříve, v pátek 17. ledna se ve vyškovských Kasárnách Dědice pro zájemce o studium otevře i Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení, který představí nový studijní program Vojenská chemie. Ten je unikátní kombinaci vzdělávání v oblasti chemie a zbraní hromadného ničení. Zájemci se zde seznámí nejen s podmínkami přijímacího řízení, specifiky studia a podmínkami pro vstup do služebního poměru, ale uvidí také technické vybavení odborných učeben a laboratoří. Vstupy do areálu budou organizovány v 9.15 hod. a v 11.15 hod. od hlavního vchodu (Víta Nejedlého 1, Vyškov), kdy pověřená osoba odvede z vestibulu zájemce do prostor konání Dne otevřených dveřích. Ke vstupu do areálu kasáren je třeba se prokázat občanským průkazem. Autor: Viktor Sliva, foto: archiv UO

Podplukovník gšt. docent PharmDr. Aleš Tichý a docent RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D., Ph.D. převzali v úterý 10. prosince z rukou prezidenta Petra Pavla jmenovací dekret profesora pro obory Lékařská biofyzika a Lékařská mikrobiologie. První jmenovaný působí na Katedře radiobiologie Vojenské lékařské fakulty UO, jejímž je proděkanem pro vědeckou činnost, docent Rudolf byl ke jmenování profesorem Univerzitou obrany navržen. V rámci ceremoniálu konaného ve Velké aule pražského Karolina bylo za účasti ministra školství Mikuláše Beka na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenováno celkem 78 nový profesorů a profesorek. Slavnostního aktu se zúčastnil i rektor-velitel Univerzity obrany plukovník gšt. docent Ing. Jan Farlík, Ph.D. Aleš Tichý získal titul Ph.D. na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové v roce 2008 a od té doby se systematicky věnuje buněčné signalizaci a zabývá se molekulárními mechanismy poškození DNA v kontextu účinků ionizujícího záření. Své poznatky aplikuje v oblasti radiosenzibilizace nádorových buněk specifickou inhibicí signálních drah a v oblasti biologické dozimetrie. Používá jak klasické imunodetekční techniky molekulární biologie tak i moderní přístup hmotnostní spektrometrie a kvantitativní fosfoproteomiky. Ivo Rudolf se po úspěšné obhajobě doktorské práce zapojil do výzkumného směru Medicínská zoologie na pracovišti ve Valticích, kde pracuje dodnes. Hlavním výzkumným směrem profesora Rudolfa jsou zoonotické nákazy přenášené hematofágy se zacílením především na surveillance těchto nákaz. V současnosti se podílí na tvorbě nového výukového programu mikrobiologie a zavádí novou přednášku Ekoepidemiologie virů. Mimo Masarykovou univerzitu profesor Rudolf aktivně působí ve dvou dalších DSP komisích, a to na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity v Brně a Vojenské lékařské fakultě Univerzity obrany v Hradci Králové. Autor: Viktor Sliva, foto: MŠMT

„Přišel jsem zjistit od vojáků, jaké to je být vojákem,“ uvedl nastávající maturant Vojtěch ze Střední průmyslové školy ve Zlíně hlavní důvod návštěvy prvního letošního Dne otevřených dveří, který Univerzita obrany připravila na sobotu 7. prosince. „Vojenská technika je úplně někde jinde, než civilní,“ upřesnil Vojtěch svůj zájem o elektrotechnické obory poté, co vyslechl přednášku vedení i studentů Fakulty vojenských technologií.   To David z Gymnázia Ledeč nad Sázavou má ve volbě studijního programu jasno. Chce být pilotem a informace má takříkajíc z první ruky. „Táta dělal hodně let na vojenské základně v Čáslavi,“ upřesňuje David důvod své volby. Další z návštěvnic Dne otevřených dveří se na Univerzitu obrany přijela podívat na základě doporučení svého okolí. „Mně se líbí, že tady je studium aktivní a není to zde jako klasická vysoká škola,“ říká Natálie z Obchodní akademie v Olomouci, v jejímž hledáčku se ocitla specializace Řízení finančních zdrojů. Kromě dvou chodů přednášek měli návštěvníci Dne otevřených dveří možnost prohlédnout si výukové a výzkumné prostory, vyzkoušet práci ženistů nebo se seznámit s moderní technikou určenou pro komunikaci a elektronický boj. Nahlédnout do dění v Kasárnách Šumavská během Dne otevřených dveří mohli tentokrát i diváci České televize, která během sobotního dopoledne odvysílala přímý vstup. První možnost poznat prostředí školy se v sobotu v rámci Dne otevřených dveří otevřela také českým i slovenským zájemcům o studium na hradecké Vojenské lékařské fakultě, která návštěvníky uvítala v Novém internátu Akademika Heyrovského ve stejnojmenné ulici. Stovka zájemců o studium získala informace o studiu, setkala se s vedením fakulty a proběhla i diskuze se studenty. Návštěvnici měli také možnost prohlédnout si internát a seznámit se s tím, jak studenti bydlí a jak vypadá zázemí, studovny, tělocvična či posilovna. Stejně jako v Brně i zde měli uchazeči možnost v průběhu Dne otevřených dveří podat přihlášku k vojenskému studiu na Univerzitě obrany, měli možnost vyplnit a podat na místě přihlášku ke studiu, s čímž byli nápomocni pracovníci studijních skupin. Přítomni byli také pracovníci rekrutačních pracovišť, s nimiž uchazeči zahájili úkony nutné k povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Autoři: Viktor Sliva a Klára Kubelková, foto: Viktor Sliva, Kryštof Sedlák a Barbora Digrinová

Akcí pořádaných u příležitosti 35. výročí 17. listopadu a s tím spojeného státního svátku Mezinárodní den studenstva se v Brně i v Praze zúčastnili zástupci vedení i studenti Univerzity obrany. Rektor-velitel UO plukovník gšt. docent Jan Farlík spolu s rektorkou Univerzity Karlovy a předsedkyní České konference rektorů Milenou Králíčkovou a dalšími rektorkami a rektory českých vysokých škol položil v neděli ráno kytici k pietnímu místu v Praze na Národní třídě. Plukovník Farlík se pak na dalším pietním místě v Žitné ulici u pomníku studentů Jana Opletala a Václava Sedláčka sešel se zástupci Studentské komory Rady vysokých škol, do které UO delegovala studenty rotmistra Ondřeje Severu a četaře Luboše Šustra, jež při kladení věnců doprovodili jako čestná studentská stráž jejich kolegové studenti četař Oldřich Ondrášek a svobodník Jakub Martinec. V Brně čestnou stráž drželi a věnce kladli studenti Univerzity obrany během slavnostního shromáždění u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva, které se uskutečnilo v neděli 17. listopadu u Památníku tří odbojů před budovou soudu v brněnské Rooseveltově ulici. Této pietní akce se za vedení Univerzity obrany zúčastnil zástupce rektora pro věci vojenské podplukovník gšt. Ing. Luděk Mašek. Pod heslem „Svoboda, kterou jsme vybudovali, není samozřejmost – pojďme ji společně chránit a posilovat“ byl v neděli zahájen několikadenní studentský festival Brněnský 17. Předtím, než byl na pódiu na náměstí Svobody zahájen bohatý program sestavený z hudebních a řečnických bloků, uctili zástupci studentů brněnských vysokých škol památku 17. listopadu položením věnců k Morovému sloupu, tedy v místech, odkud před 35 lety zaznívaly výzvy k obnovení demokracie v tehdejším Československu. Autor: Viktor Sliva, foto: AMU a studenti UO

Ve dnech 5. až 6. listopadu 2024 se konal v ÚVN už 22. ročník Konference společnosti vojenské medicíny ČLS JEP. Pro účastníky z několika zemí světa byly připraveny odborné přednášky, semináře, diskuze, ale také workshopy včetně možnosti si vyzkoušet virtuální realitu v nové simulační místnosti Lva Spinadela. Účastníky akce přivítal primář Oddělení hematologie a krevní transfuze a prezident konference MUDr. Miloš Bohoněk spolu s ředitelem ÚVN plk. Václavem Masopustem. Hlavními tématy konference bylo sdílení zkušeností z probíhajících válečných konfliktů, koncepce přednemocniční péče a zdravotní způsobilost k výkonu služby. Mezi důležité okruhy patřila také tradice a historie vojenské medicíny v našich zemích. Jedna ze sekcí byla věnována mladým vojenským lékařům a nelékařským zdravotním pracovníkům. Během letošního ročníku měli účastníci možnost se mimo jiné přihlásit na workshop věnovaný péči o popáleniny nebo si vyzkoušet pomocí virtuální reality zástavu masivního krvácení z třísla a invazivní zajištění dýchacích cest. Druhý den konference zahájili svými projevy první zástupce náčelníka Generálního štábu gen. por. Ing. Miroslav Hlaváč a ředitel Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany ČR brig. gen. MUDr. Michal Baran. O úloze vojenských nemocnic v rámci systému zdravotnického zabezpečení vojsk AČR a jejich aktuálních úkolech promluvil opět ředitel ÚVN plk. Václav Masopust. Konference se účastnili jak akademici, tak studenti naší fakulty. Například aktuální trendy třídění ozářených pacientů účastníkům konference představil pplk. gšt. Aleš Tichý a o využití virtuální reality při výcviku TCCC přednášela kpt. Petra Dvořáková. Také studenti potvrdili, že mají co nabídnout odbornému kruhu. Studentka třetího ročníku vojenského zdravotnického záchranářství čet. Barbora Patočková měla svou prezentaci v sekci posterů o vyšetření ucha na dálku a doporučení ochrany sluchu a student pátého ročníku magisterského studijního programu přednesl kazuistiku o kompartment syndromu z pohledu pacienta. Účast na konferenci ze strany Vojenské lékařské fakulty byla hojná a již teď se těšíme na příští rok. Autor: Šárka Kubelková, foto: Kryštof Sedlák

Slavnostní ceremoniál, který je neodmyslitelně spjat s nástupem studentů do prvních ročníků vysokých škol. V pátek 11. října 2024 proběhla ve staronových prostorech Nového internátu VLF UO historicky první imatrikulace studentů zaspaných ke studiu na Vojenské lékařské fakultě. Název naší fakulty se sice změnil, ale samotný ceremoniál vstupu nových studentů do akademické obce zůstal zachován. Pro letošní školní rok bylo na seznamu imatrikulovaných jedenáct studentů bakalářského programu Zdravotnické záchranářství, jeden budoucí farmaceut a dva uchazeči o povolání vojenského zubaře. Studium v magisterském studijním programu Vojenské zdravotnictví pro oblast všeobecné lékařství zahájilo celkem 29 studentů včetně vojenských studentů lékařského studia slovenské Akademie ozbrojených sil (AOS) generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši. Další novinkou byla imatrikulace studentů do nového navazujícího magisterského studijního programu Organizace a řízení ve zdravotnictví, které se účastnila desítka civilních i vojenských studentů. V rámci slavnostního aktu nechyběla ani imatrikulace studentů doktorských studijních programů fakulty. Slavnostního ceremoniálu se spolu s rektorem UO plukovníkem generálního štábu Janem Farlíkem, děkanem VLF UO profesorem Romanem Chlíbkem, děkanem LF UK HK profesorem Jiřím Manďákem, proděkanem FaF UK HK profesorem Tomášem Šimůnkem a prorektorem AOS pre vojenské veci plukovníkem Jaroslavem Kompanem zúčastnili také představitelé rezortu obrany – ředitel Sekce Vojenského zdravotnictví brigádní generál Michal Baran a ředitel Odboru řízení lidských zdrojů STT MO doktor Jaroslav Daněk. Po zaznění slavnostního slibu svůj závazek studenti potvrdili nad univerzitní insignií. Autor: Klára Kubelková, foto: Miroslav Fidranský

V pátek 28. června 2024 proběhlo v prostorách Výukového centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové slavnostní vyřazení absolventů bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Absolventský slib složili a diplomy z rukou děkana fakulty, prof. MUDr. Romana Chlíbka, Ph.D., převzala 1 absolventka bakalářského studijního programu Specializace ve zdravotnictví, oboru Zdravotnický záchranář, dále 10 absolventů bakalářského studijního programu Zdravotnické záchranářství, 1 absolventka magisterského programu Vojenská farmacie, 17 absolventů magisterského studijního programu Vojenské všeobecné lékařství a 7 absolventů doktorských programů. Na základě výtečných studijních výsledků a příkladného plnění služebních povinností po celou dobu studia na Vojenské lékařské fakultě Univerzity obrany byly vybraným absolventům uděleny akademické a kázeňské odměny. Vedle zástupců vedení Univerzity obrany, kdy jako zástup rektorky-velitelky přijal pozvání plk. gšt. doc. Mgr. et Mgr. Ing. Libor Kutěj, Ph.D., byli na ceremoniálu přítomni také představitelé rezortu Ministerstva obrany – zástupce  ředitele Odboru řízení lidských zdrojů, Sekce státního tajemníka Ministerstva obrany, Ing. Jiří Tomek, a ředitel Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany, brig. gen. MUDr. Michal Baran. Pozvání na tento slavnostní akt přijal také prorektor pre kvalitu a rozvoj Akadémie ozbrojených sil generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové a další řada představitelů partnerských civilních fakult Univerzity Karlovy z Hradce Králové, Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a čelních představitelů města Hradce Králové. Všem úspěšným absolventům srdečně gratulujeme!

„Bylo to šťastné rozhodnutí, kterého jsem ani jeden den svého působení na katedře nelitoval,“ ohlédl se profesor Jiří Kassa za svým rozhodnutím zvolit pro svou profesní kariéru obor vojenské toxikologie. Právě v něm dosáhl jak na poli vědeckém, tak pedagogickém výrazných úspěchů. Působil 35 let jako voják z povolání a instituce, s níž svázal svou akademickou dráhu, jeho významný přínos ocenila. Ve čtvrtek 16. května profesoru Kassovi udělila rektorka-velitelka UO brigádní generálka Zuzana Kročová čestný vědecký titul doctor honoris causa. Jiří Kassa zahájil v roce 1975 studium všeobecného lékařství na LF UK na Vojenském lékařském a doškolovacím ústavu J. E. Purkyně v Hradci Králové. Již během studia se zajímal o vědeckou práci. Po krátké lékařské praxi se v roce 1985 k vědecké práci vrátil a působil v institucích, na něž dnes navazuje Vojenská lékařská fakulta UO. V letech 2003 – 2013 působil profesor Kassa jako vedoucí Katedry toxikologie. Byl řešitelem řady výzkumných projektů, výsledky svého bádání zveřejnil ve třech stovkách původních prací, je stále činný v odborných orgánech v rámci AČR i NATO. Jeho pedagogická činnost zahrnuje přednášky z oboru toxikologie a medicíny katastrof se zaměřením na toxikologii bojových chemických látek. Profesor Kassa byl v letech 2005 – 2020 nepřetržitě předsedou akademického senátu UO. Je členem vědeckých rad UO a VLF a také členem Etické komise UO. Působí v oborových radách doktorských studijních programů na řadě dalších univerzit. Ve slibu, předepsaném akademickými zvyky, se profesor Kassa mimo jiné zavázal, že bude pokračovat ve svém dosavadním uznávaném díle, rozvíjet oblasti svého působení v oboru toxikologie a jejich poznání a pravdy bude šířit na poli univerzitním, obecně vzdělávacím a veřejném. Po složení slibu převzal z rukou rektorky-velitelky diplom, dokládající udělení titulu doctor honoris causa. Autor: Viktor Sliva

Americká zatáčka a další šumavské lokality daly název celkem 13 disciplínám, které prověřily teoretické znalosti, praktické dovednosti, schopnost spolupráce a často i odolnost soutěžících ve stresových situacích v rámci letošního 8. ročníku soutěže Medik roku, který v sobotu 20. dubna proběhl v Nemocnici Prachatice. Z celkem 15 družstev studentů 4. až 6. ročníků lékařských fakult z univerzit v Brně, Hradci Králové, Plzni, Praze a Olomouci si nejlépe vedl tým Univerzity obrany složený z rotmistrů Vojtěcha Hrušky, Martina Kastla, Milana Kyzlíka, Libora Helda a Jana Chlupa, a navázal tak na předchozí úspěšné účasti vojenských mediků, zahrnující i několik vítězství. „Šlo o simulaci autonehody,“ popisuje náplň výše zmíněného úkolu, odkazujícího na nebezpečnou, vynášející zatáčku u Prachatic kapitán týmu Vojtěch Hruška a doplňuje: „Ztratili jsme tam asi nejvíce bodů ze všech disciplín, ale i tak jsme v této disciplíně byli nadprůměrní.“ Obecně tým uspěl v praktických úkolech, důvod popisuje další člen týmu Milan Kyzlík: „Letní praktická výuka na VLF nám dává schopnosti, které civilní fakulty nemusí mít vypilované. Je to zásluha našich instruktorů a vyučujících, zejména zdravotnických záchranářů a lékařů pracujících v oblasti urgentní medicíny, kteří mají zkušenosti jak ze zahraničních misí, tak ze služeb na záchranné službě nebo pohotovosti, a vědí, které praktické dovednosti bychom mohli aplikovat.“ K úspěchu pomohl i souhra okolností. „Naší silnou stránkou byla mikrobiologie, protože jsme do ní skočili přímo ze zkoušky, takže tam jsme měli vědomosti v čerstvé paměti,“ říká rotmistr Hruška. Vzhledem k časovým možnostem rozsáhlejší cílená příprava na soutěž neproběhla, snad s výjimkou nácviku zacházení s ultrazvukem. „Zpočátku jsme si moc nevěřili, a tak jsme se při vyhlašování výsledků radovali už při zjištění, že nejme patnáctí, poslední. Radost pak úplně propukla, když byl vyhlášen druhý tým v pořadí, a bylo jasné, že jsme zvítězili,“ vrací se kapitán týmu k závěrečnému ceremoniálu. Studenty Univerzity obrany na stupních vítězů doplnily dva týmy 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vzhledem k mediálním povinnostem vítězů během večera řádná oslava úspěchu neproběhla, a tak ji úspěšní vojenští medici plánují v rámci pobytu na Lipně, který je součástí ceny pro vítěze. „Myslím, že jsme tam předvedli opravdu maximální nejlepší možný výkon a zpětně žádného kroku ani rozhodnutí nelituji. S ohledem na to, jaká byla naše příprava, ten výkon byl téměř stoprocentní,“ hodnotí účast v soutěži Medik roku rotmistr Kyzlík a zbývající členové týmu Martin Kastl, Libor Helda a Jan Chlup souhlasně přikyvují. Autor: Viktor Sliva: foto: archiv členů týmu

Zájemci o problematiku zdravotnického řízení a administrativy se již nyní mohou hlásit do nového navazujícího magisterského studijního programu Organizace a řízení ve zdravotnictví, který bude na Vojenské lékařské fakultě otevřen od příštího akademického roku.   Vojenská lékařská fakulta reaguje na vzniklou potřebu připravit vysokoškolsky vzdělané řídicí pracovníky ve vojenském zdravotnictví. Nový studijní program je zamýšlen jako navazující pro nelékařské zdravotnické pracovníky s bakalářským stupněm vzdělání. Absolventi nového studijního programu se uplatní v řídicích a administrativních pozicích na Sekci i Agentuře vojenského zdravotnictví i ve vojenských nemocnicích. Získané znalosti a dovednosti budou moci využít i po skončení vojenské kariéry na řídicích funkcích v civilních zdravotnických zařízeních, ale i např. ve správních úřadech a zdravotních pojišťovnách. Většina výuky bude probíhat na VLF v oblastech jako organizace a taktika zdravotnické služby, krizový management ve zdravotnictví, kvalita a bezpečí zdravotní péče, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém, zdravotní a sociální politika státu, právo ve zdravotnictví, telemedicína a další. Studenti mohou také absolvovat vybrané kurzy na VLF, např. kurz Operační zdravotnický důstojník (MedOps). Na výuce studentů se budou podílet i odborníci z Fakulty vojenského leadershipu, zejména v předmětech blízkých této fakultě, jako jsou vedení lidí, management, řízení lidských zdrojů a podobné. Program lze studovat pouze kombinovanou formou. Uchazeč, který je ke dni podání přihlášky vojákem z povolání ve služebním poměru a který v souvislosti s přijetím do studijního programu hodlá žádat o vyslání ke studiu, předloží v termínu pro ověření podmínek pro přijetí ke studiu rozhodnutí oprávněného služebního orgánu o vyslání ke studiu. Pro studium v akademickém roce 2024/25 bude přijato 20 vojenských a čtyři civilní uchazeči. Více informací o novém studijním programu je uvedeno na webu. Autor: Viktor Sliva z podkladů Tomáše Kučery, ilustrační foto: archiv UO

Ve dnech 30. ledna až 1. února se v Praze po čtyřech letech opět konala vojenská zdravotnická konference v rámci předsednictví České republiky zemím Visegrádské skupiny (V4). Ústředním motem konference byly aktuální výzvy pro vojenské zdravotnictví. Konferenci organizovala Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany ve spolupráci se Sekcí vojenského zdravotnictví a Agenturou vojenského zdravotnictví. Konference je každoroční příležitostí k předávání odborných zkušeností, pravidelnému setkávání příslušníků zdravotnických služeb zemí V4 a navazování nových kontaktů. Konferenci zahájili plukovník Tomáš Henlín, zástupce ředitele SVZdr MO a plukovník Hynek Schvach, proděkan pro vnější vztahy a rozvoj VLF UO. V prvním bloku konference představili aktuální problémy výstavby vojenského zdravotnictví brigádní generál Roman Jantoš (SVK), plukovník Przemyslaw Romelczyk (POL), plukovník Peter Vekszler (HUN), plukovník Zoltán Vekerdi (NATO MilMed CoE) a brigádní generál Stefan Kowitz (MMCC – E). Následovaly prezentace národních konceptů přednemocniční péče v poli a výstavby MTF (Medical Treatment Facility) ROLE 1. Druhý konferenční den účastníci pracovali v rámci odborných seminářů z vybraných oblastí: Strategické velení a řízení, Preventivní ochrana zdraví vojáků a problematika CBRN v oblasti zdravotnického zabezpečení, Přednemocniční péče a MEDEVAC, Veterinární medicína, Vzdělávání a trénink vojenských zdravotníků, Zdravotnická logistika, farmacie a zásobování krevními deriváty. V rámci odborného semináře Přednemocniční péče a evakuace raněných navštívili jeho účastníci vojenské letiště v Kbelích, kde proběhly ukázky techniky a materiálu pro zabezpečení leteckého zdravotnického odsunu. Cílem odborných seminářů bylo prodiskutovat aktuální možnosti jednotlivých zdravotnických služeb a identifikovat aktuální výzvy pro vojenské zdravotníky. Téma válečného konfliktu na Ukrajině značně ovlivnilo pohled na zdravotnické zabezpečení všech zúčastněných armád. Další společnou výzvou byla otázka personální situace ve Vojenské zdravotnické službě, zejména aktuální nedostatek zdravotnického personálu. Konferenci uzavřela slova ředitele SVZDr MO plukovníka Michala Barana. Příští konference VIMIMED se bude konat v únoru 2025 v Polsku. Autor: Petra Dvořáková, foto: Jiří Sejkora

V sobotu 9. prosince se pro zájemce o studium otevřely pomyslné i skutečné dveře všech tří fakult Univerzity obrany. Na Vojenské lékařské fakultě v Hradci Králové se tak stalo letos poprvé. Fakulta v příštím akademickém roce přijme studenty již pod svým novým názvem a nyní se představila všem, kdož uvažují o vojenském prezenčním studiu ve studijních programech pro vojenské lékaře, vojenské zubaře, vojenské farmaceuty a zdravotnické záchranáře. Ve velkokapacitní učebně v hlavní budově školy proběhly dvě prezentace, po nichž následovaly besedy s představiteli vedení a studenty fakulty, a také se zástupci Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Poté zájemci měli možnost formou prohlídky s výkladem nahlédnout do specializovaných učeben vybraných kateder, podívat se na polygon a ubytovací prostory. Brněnské fakulty se stávajícícím středoškolákům přestavily letos již podruhé. Také tentokrát příležitost využily stovky návštěvníků, kteří se dozvěděli podrobné informace o podmínkách a průběhu studia během prezentací ve velkokapacitních učebnách. Další program Dne otevřených dveří zahrnoval ukázky techniky různých útvarů AČR, k nimž odcházejí absolventi Univerzity obrany, výukové, výzkumné i ubytovací kapacity, ale také laserovou střelnici či ochutnávku vojenského guláše. Již rozhodnutí zájemci mohli v Hradci Králové i v Brně podat přihlášky a se zástupci rekrutačního střediska zahájit proces povolání do služebního poměru vojáka. Autor: Viktor Sliva, foto: Anna Poláková, Adéla Pokorná

V týdnu od 23. do 29. října proběhla na VLF návštěva dvou kadetek z Lékařské fakulty Vojenské lékařské akademie. Šlo o pokračování vzájemné spolupráce, která byla obnovena návštěvou zástupců VLF v Srbsku od 7. do 10. září. Srbská delegace prožila týden plný poznání a praktických zkušeností. Jejich program zahrnoval návštěvu většiny kateder fakulty. Medičky ocenily zejména praktické nácviky na figurínách i kadaveru na K307. Doprovázející akademický pracovník, příslušník Národního centra pro kontrolu otrav, byl nadšený z K304 a hlavně její analytické laboratoře. Návštěva vyvrcholila účastí na slavnostní přísaze studentů prvního ročníku v sobotu 28. října na Masarykově náměstí, po které následoval oběd s rektorkou Univerzity obrany. Ve volném čase návštěvníci poznali Hradec Králové například prostřednictvím venkovní únikové hry a v neděli před odletem strávili prohlídkou Prahy. Během návštěvy byly konzultovány možnosti vzájemné spolupráce, zejména při zpracování závěrečných prací mediků z Bělehradu na katedrách naší fakulty, vzájemných návštěvách studentů na obou fakultách a účasti našich studentů na praktických závěrečných zkouškách vojenských mediků v Bělehradu.

V rámci oslav výročí vzniku samostatného Československého státu složili v sobotu 28. října studenti Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany společně se studenty Vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy slavnostní vojenskou přísahu. Ceremoniál se po dlouhé době vrátil na hradecké náměstí TGM. Po slavnostní přísaze nových studentů, kterou provedl zástupce děkana podplukovník Václav Flégl, bezprostředně následovalo složení služebního slibu nových příslušníků Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje.  Během ceremoniálu, který proběhl pod záštitou statutárního města Hradce Králové, položili květiny k pomníku TGM rektorka Univerzity obrany brigádní generálka Zuzana Kročová, proděkan pro studijní a pedagogickou činnost fakulty major Tomáš Kučera a další představitelé UO a Armády České republiky, dále pak příslušníci University obrany Srbské republiky a zástupci vysokých škol, státních a samosprávných institucí, církví, politických stran a uskupení působících ve městě a dalších královéhradeckých spolků, sdružení a korporací. V rámci slavnostního aktu následovalo tradičně i předání ocenění těm, kteří se dlouhodobě a aktivně starají o naši bezpečnost. Spolu se zástupci AČR, policie, hasičů, městské policie nebo záchranné služby převzali ocenění z rukou rektorky brigádní generálky Zuzany Kročové, proděkana pro studijní a pedagogickou činnost fakulty majora Tomáše Kučery a primátorky statutárního města Hradce Králové Pavlíny Springerové nadporučice MUDr. Silvie Karolína Cetkovská (Medaile Za službu v ozbrojených silách České republiky III. stupně), nadporučík Bc. MUDr. Jakub Král a kapitánka MUDr. Blanka Kupsová, Ph.D. (Medaile Za službu v ozbrojených silách České republiky II. stupně) a majorka Mgr. Lenka Andrejsová, Ph.D. (Medaile Za službu v ozbrojených silách České republiky I. stupně). Pochvalu za vynikající plnění povinností v době základní přípravy udělila paní rektorka svobodníku Tomáši Gilgovi.

V pátek 13. října proběhla ve Výukovém centru LF UK v areálu FN Hradec Králové vůbec poslední imatrikulace studentů v rámci instituce zvané doposud Fakulta vojenského zdravotnictví. Nástupci letošních nováčků se napříště budou zapisovat ke studiu na Vojenské lékařské fakultě. Název se mění, samotný ceremoniál vstupu nových studentů do akademické obce zůstává stejný. Po zaznění slavnostního slibu svůj závazek potvrzují studenti nad univerzitní insignií. Letos bylo na seznamu imatrikulovaných dvanáct studentů bakalářského programu Zdravotnické záchranářství, čtyři adepti povolání vojenského zubaře, pět budoucích farmaceutů a celé dvě desítky všeobecných lékařů. Na výsledky loňských, vůbec prvních absolventů lékařského studia ze Slovenska, kteří na hradecké fakultě získávají odborné vzdělání na základě mezivládní dohody, se letos a v následujících pěti pokusí navázat šest kadetů Akademie ozbrojených sil generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši. Spolu s rektorkou UO brigádní generálkou Zuzanou Kročovou, děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví profesorem Romanem Chlíbkem, děkanem LF UK HK profesorem Jiřím Manďákem a dalšími hosty se ceremoniálu zúčastnili také představitelé rezortu obrany –ředitel Odboru řízení lidských zdrojů STT MO JUDr. Jaroslav Daněk a hlavní sestra MO plukovnice Lucie Jarešová. Autor: Viktor Sliva, foto: Anna Poláková

V Keni, v malé horské vesničce Itibo, je již sedmnáct let české misijní zdravotnické zařízení, ve kterém čeští zdravotníci pomáhají místním obyvatelům. Během své existence se tato malá nemocnice rozrostla do současné podoby, kdy v postupně se zlepšujících podmínkách poskytuje zdravotní péči dospělým i dětem, v chirurgických i nechirurgických oborech a současně disponuje porodním sálem. Do této nemocnice se vypravil šestičlenný tým, lékař Roman Sýkora z karlovarské zdravotnické záchranné služby, doktorand Jiří Néma z fakulty vojenského zdravotnictví, medička Tereza Sládková z 1. lékařské fakulty, Pavol Kviatek z 2. lékařské fakulty a Lucie Gabrielová, záchranářka a medička z plzeňské lékařské fakulty, pod vedením koordinátora projektu Aleše Bárty. Z vyprávění členů týmu je znát, že pro všechny je to krok mimo komfortní zónu, kterou je české zdravotnictví. V Itibo je zdravotní péče vzácnost a takto k tomu i místní obyvatelé přistupují. Již příjezd do tohoto zdravotnického zařízení znamená celodenní cestu z letiště v Nairobi. Zdravotníci se přepravují terénním vozidlem, protože do Itibo nevede silnice. Přijíždí se po hliněné a kamenité horské cestě mezi lomy na štěrk, čajovými plantážemi a divokou přírodou. Samotné zdravotnické zařízení je několik zděných budov, které významně kontrastují s okolními dřevěnými chatrčemi a hliněnými chýšemi místních. V Itibo se nejedná o zdravotnické zařízení, jak je známe z České republiky, chybí celá řada vybavení, které je v Evropě standardem. Nepřítomnost klimatizace není zdaleka tak velkým problémem jako neustálý nedostatek vody v nadzemních nádržích, pitná voda zde není vůbec a k tomu dochází k neustálým výpadkům elektřiny. Rozvod kyslíku a jeho dodávky nebo nádrže na naftu pro generátory elektřiny jsou nedostatečné nebo vůbec neexistují.   Častými případy jsou zde sečná poranění. Mačeta je v Itibo základním pracovním nástrojem, ale i zbraní. Medici zde pod dohledem řeší a šijí četná poranění, často i významně komplikovanější, než ke kterým by se „dostali“ na praxi v České republice. V keňském horském podnebí jsou velmi častou komplikací rané infekce. I tím se zdejší chirurgická péče odlišuje. Výhodou pro četné chirurgické výkony je i přítomnost anesteziologa. V Itibo pacienti při domluvě se zdravotníky využívají mix uřední angličtiny s velmi exotickým přízvukem, svahilštiny i místního nářečí kisii. Nejbližší „vyšší typ“ nemocnice je Nyamiře, byť je to jen několik desítek kilometrů, cesta džípem s pacientem například v kardiogenním šoku je dobrodružná a stresující záležitost. Orgánovou podporu v Itibo nelze „zatím“ zajistit z mnoha logistických i odborných důvodů. Život místních je velmi chudý, prostý, je zde problém s pitnou vodou. Na černo připojované elektrické odběry, extrémně nestabilní síť a blátivé cesty jej činí obtížným. Místní obyvatelé po setmění nevycházejí ze svých příbytků. V noci je okolí nebezpečné a stávají se zde občasná přepadení obyvatel. I nemocnice v Itibo je obehnána plotem a vstup je střežen nejen hlídačem, ale i místním psem Čendou. Přes den je zde ale však i spousta zábavy. Zdravotníci, kteří nemají službu, mají od pěti hodin volno a do setmění vycházejí třeba hrát volejbal s místními, na hřiště, které předchozí mise zbudovaly. Zajímavou kratochvílí místních je i hraní kulečníku v hliněné chýši sousedící se zdravotnickým zařízením. Zdravotníci také vyrážejí na výlet na motorkovém taxi do nedalekého Ikonge pro avokáda nebo banány. Všudypřítomní komáři působí malárii. Tým v Itibo hospitalizuje pacienty k léčbě malárie nitrožilními antimalariky poměrně často. Hospitalizace pacientů je však jiná, než jsme zvyklí, s pacienty je často na pokojích i rodina nebo přátelé a zajímavostí je, že například v noci nechtějí zhasínat světlo na pokojích, aby se cítili bezpečně. Infekčních chorob se v Itibu vyskytuje celá řada, a zdravotníci musí být očkováni, kromě běžných očkování pro svou českou praxi, i proti tyfu, meningitidě, žluté zimnici a z důvodu všudypřítomné malárie musí preventivně denně užívat antimalarika a spát pod moskytiérou. Stran bezpečnosti práce je velmi důležité mít na paměti i velmi vysokou promořenost obyvatelstva virem HIV. Přes všechen dyskomfort v ubytování, pracovních podmínkách a tíži případů však celý tým, nyní v polovině mise, přemýšlí již o další misi v Itibo.   Projekt misijní nemocnice v keňském Itibo České zdravotnické zařízení v Keni v odlehlé vesničce Itibo bylo založeno již v roce 2006. Za vznikem tohoto projektu stojí pardubický zdravotník Aleš Bárta s podporou humanitární organizace Adra. V průběhu sedmnácti let své existence tato nemocnice navázala spolupráci s řadou českých lékařů a lékařskými fakultami. V průběhu roku do Itiba přijíždí několik misí, které tvoří převážně medici, doplnění o lékaře různých specializací, kteří spolupracují s nepočetným místním personálem. Nemocnice leží v hornaté zemědělské oblasti regionu Kisii, kde je zdravotní péče prakticky nedostupná. Spektrum poměrně bohaté zdravotnické činnosti zahrnuje poskytování péče ve všeobecné ambulanci s omezenými laboratorními možnostmi, porodnici, lůžkové oddělení se dvěma lůžky. V případě přítomnosti české mise, tedy několik měsíců v roce, se poskytovaná péče rozšíří i o větší chirurgické výkony, je zapojen rentgen, operační sál a dvoulůžková jednotka intenzivní péče. Místní pacienti mají jen zřídka zdravotní pojištění, a financování provozu nemocnice je tak převážně závislé na charitativní a humanitární aktivitě. Autoři: Roman Sýkora a Jiří Néma

Ve dnech 28. srpna až 1. září proběhl v PC CHV Tisá týdenní nepřetržitý vojenský výcviku studentů 2. ročníků bakalářských a 3. ročníků magisterských studijních programů FVZ UO v Hradci Králové. Pod vedením Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu a za spolupráce s Katedrou urgentní medicíny a vojenského všeobecného lékařství studenti v průběhu výcviku studenti absolvovali: Součástí výcviku byla návštěva lékařů 601. skupiny speciálních sil, absolventů FVZ UO, kteří velmi pozitivně hodnotili obsahovou náplň výcviku a posun, který byl v tomto směru na FVZ UO proveden. Velké poděkování patří již tradičním partnerům, kteří svojí vojenskou technikou a specialisty výcvik zabezpečují: Agentuře vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci, 13. dělostřeleckému pluku v Jincích, a nově také 7. mechanizované brigádě. Bez jejich pomoci a přispění by takto komplexní výcvik nebylo možné realizovat.

V pondělí 28. srpna dopoledne předala ministryně obrany Jana Černochová ve Vojenském salonku Ministerstva obrany ČR jmenovací dekret profesoru PharmDr. Ondřeji Soukupovi Ph.D., akademickému pracovníkovi Katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kterého prezident republiky Petr Pavel jmenoval na návrh Vědecké rady Univerzity obrany profesorem pro obor Toxikologie. Ondřej Soukup je uznávaným odborníkem v oblasti toxikologie. Po absolvování magisterského studia na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové dokončil v roce 2011 doktorské studium na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kde působí do současné doby a kde se v roce 2018 habilitoval v oboru toxikologie. Od roku 2018 je současně vedoucím Centra biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice Hradec Králové. Slavnostního aktu předání jmenovacího dekretu se zúčastnili představitelé Ministerstva obrany, zástupci Univerzity obrany a rodina nově jmenovaného profesora. Zájem o vědu a výzkum Ondřej Soukup projevil již během magisterského studia, diplomovou práci vykonal během pětiměsíční stáže na švédské Sahlgerenska Academy v Goteborgu. Zaměřil se v ní na muskarinové cholinergní receptory a jejich fyziologický význam v močovém měchýři a slinné žláze. Po příchodu do nově vzniklého Centra biomedicínského výzkumu FNHK započal se studiem cytotoxického působení látek, predikce prostupů přes hematoencefalickou bariéru a celkově vývojem potenciálních léčiv pro Alzheimerovu nemoc. V této oblasti se zaměřil především na in vitro metodiky hodnocení účinnosti, bezpečnosti a dostupnosti potenciálních léčiv, ale podílel se i na jiných fázích vývoje nových léčiv, jako je např. in vivo fáze. Této tématice se se svým týmem věnuje doposud spolu s vývojem jiných in vitro enzymatických či receptorových metodik využitelných i v rámci vývoje nových antidot proti otravám organofosforovými inhibitory, Alzheimerově nemoci či jiným nemocem. Ve své práci využívá mj. zkušenosti ze zahraničních pracovišť, například z University of Oslo, University of Vienna, University of Goteborg a mnoha dalších. Získané výsledky publikoval profesor Soukup v uznávaných odborných impaktovaných periodicích. Je rovněž řešitelem či spoluřešitelem mnoha vědeckých projektů či grantů jak na národní (AZV, GAČR, TAČR, OP VVV), tak mezinárodní úrovni, které se zabývají jak tématikou vojenskou (oximové reaktivátory) tak tématiku civilní (Alzheimerova choroba) z pohledu vývoje nových léčiv. Autor: Viktor Sliva, foto: FB MO

Ve světě vojenského výcviku je bezpečnost na prvním místě, a to nejen v otázkách bojové přípravy, ale také v oblasti zdraví a ochrany sluchu. Ve světle této priority pokračuje projekt naší doktorandky MUDr. Kristýny Némy zaměřený na zlepšení ochrany sluchu u vojáků. Během letního vojenského výcviku měli studenti prvního a druhého ročníku příležitost v rámci přednášky dozvědět se o možnostech a tipech, jak správně pečovat o svůj sluch. Klíčovou součástí této osvěty bylo vzdělání o správném používání zátkových a mušlových chráničů sluchu. Bylo zdůrazněno, jak kriticky důležité je používat tuto ochranu správně a pravidelně. Zároveň u dobrovolníků bylo provedeno otoskopické a základní audiologické vyšetření. V rámci projektu proběhlo také testování různých ochranných pomůcek na Fakultě vojenského zdravotnictví. Ve spolupráci se společností 3M byly otestovány nejmodernější ochranné pomůcky. Unikátní částí tohoto testování byl trenažér, který umožňoval simulovat reálný útlum ochranných pomůcek, a to, jak dobře fungují v kombinaci s různými typy brýlí, pokrývkami hlavy a přilbami. V neposlední řadě byla provedena další série měření hladin akustického tlaku při reálné střelbě, navazující na měření realizovaná v únoru letošního roku v balistické laboratoři Katedry zbraní a munice FVT. Tentokrát se jednalo o zjišťování reálných hladin akustického tlaku působících na sluch střelce v prostorách venkovní pěchotní střelnice VVP Březina, a to pro případy použití zbraní 7,62 x 39 mm Sa vz. 58, 5,56 x 45 mm NATO CZ 805 BREN a 5,56 x 45 mm NATO CZ BREN 2. Celkově byla tato měření cenným přínosem pro zlepšení možnosti ochrany sluchu, které vybaví vojáky znalostmi a nástroji, které potřebují k ochraně svého zdraví v náročném vojenském prostředí. Autoři: Jiří Néma, Kristýna Néma a Roman Vítek

V čtvrtek 6. července 2023 proběhlo úvodní jednání s plukovníkem Dr. László Fazekasem, ředitelem NATO Centre of Excellence for Military Medicine (MILMED COE), které bylo zaměřeno na navázání úzké spolupráce mezi centrem a Fakultou vojenského zdravotnictví UO. Setkání se zúčastnili vedoucí sekcí centra, za FVZ UO pak plukovník gšt. RNDr. Hynek Schvach, Ph.D. MILMED CoE se jako mezinárodně sponzorovaná instituce pod záštitou NATO specializuje na vojenskou medicínu. Centrum přispívá k prospěchu Aliance tím, že poskytuje expertní podporu pro transformační procesy v rámci NATO, zajišťuje odborné vzdělávání v oblasti vojenského zdravotnictví, organizuje vojenské zdravotnické cvičení, shromažďuje a vyhodnocuje získané zkušenosti z vojenských operací a podporuje zavádění nových technologií a postupů do praxe. Hlavní pozornost byla věnována možnostem vzájemného zapojení akademických pracovníků a instruktorů do výuky a přípravě vhodných odborných kurzů akreditovaných NATO. Klíčovým bodem jednání bylo schválení možnosti stáží studentů FVZ UO na pracovištích MilMed CoE, konkrétně na ředitelství v Budapešti a na oddělení Force Health Protection v Mnichově.

Letošní ceremoniál vyřazení absolventů Fakulty vojenského zdravotnictví přinesl ve srovnání s předchozími roky dvě novinky. Tou první je fakt, že mezi absolventy hradecké lékařské fakulty je po třiceti letech znovu vojenský lékař ze Slovenska. Děje se tak na základě mezivládní dohody a v souladu s ní jsou v současnosti v různých fázích studia na FVZ čtyři desítky slovenských mediků. Jejich řady v příštím akademickém roce rozšíří dalších šest studentů ze země našich východních sousedů. K vojenským útvarům AČR letos z FVZ odchází 25 nových vojenských lékařů, dva farmaceuti, jeden zubař a sedm vojenských záchranářů. Spolu s nimi byli při pátečním ceremoniálu vyřazeni také noví držitelé akademického titulu doktor, což je druhá ze zmíněných letošních novinek. Slavnostní obřad proběhl ve Výukovém centru LF UK v areálu FN Hradec Králové a spolu se zástupci vedení Univerzity obrany a Fakulty vojenského zdravotnictví se ho zúčastnili také představitelé rezortu obrany – ředitel Odboru řízení lidských zdrojů Sekce státního tajemníka MO JUDr. Jaroslav Daněk, ředitel Sekce vojenského zdravotnictví brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník a plukovnice Mgr. Lucie Jarešová, hlavní sestra MO. Autor: Viktor Sliva, foto: Anna Poláková

Spolu s 25 domácími absolventy oboru vojenské lékařství bude 30. června ve Výukovém centru LF UK v areálu FN Hradec Králové slavnostně vyřazen první student FVZ ze Slovenské republiky. Ten byl ke studiu přijat v roce 2017 na základě mezivládní smlouvy. V různých fázích studia jsou v současnosti čtyři desítky jeho krajanů. Od dosud posledního vyřazení slovenských absolventů hradecké lékařské fakulty, které proběhlo nedlouho po rozdělení Československa, uplynulo letos právě 30 let. Pro následující akademický rok bylo ke studiu přijato šest studentů ze země našich východních sousedů. Slavnostní ceremoniál vyřazení absolventů Fakulty vojenského zdravotnictví bude zahájen ve 13 hodin a v jeho průběhu své studium na vojenské vysoké škole zakončí spolu se studenty bakalářských a magisterských programů poprvé i absolventi programů doktorských. Do praxe u vojenských útvarů tak odejde 25 nových vojenských lékařů, dva farmaceuti a jeden zubař, sedm vojenských záchranářů a osm nových držitelů akademického titulu doktor. Spolu se zástupci vedení Univerzity obrany budou na ceremoniálu přítomni i představitelé rezortu obrany – JUDr. Jaroslav Daněk, ředitel Odboru řízení lidských zdrojů Sekce státního tajemníka Ministerstva obrany, brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník, ředitel Sekce vojenského zdravotnictví MO a plukovnice Mgr. Lucie Jarešová, hlavní sestra MO. Autor: Viktor Sliva

Ve dnech 15. – 17. května proběhl v prostorách Fakulty vojenského zdravotnictví pod vedením Sekce vojenského zdravotnictví MO experiment se zaměřením na organizaci přednemocniční péče (PNP) v systému zdravotnického zabezpečení brigádního úkolového uskupení. Prvotním cílem experimentu bylo ověřit návrh konceptu PNP a jeho sladění se současnými procesy velení a řízení v podmínkách provedení symetrické operace. Na provedení experimentu se podílely příslušníci SVZdr MO, K-301, K-302 a K-307 FVZ UO, CBVSS UO, AVZdr, UVN –VoFN Praha, VeV VA Vyškov, Ve PozS, SLog MO, 7. mechanizované brigády, 43. výsadkového pluku a Aktivních záloh. Cvičícím příslušníkům 7. mechanizované brigády ve velitelských a zdravotnických funkcích úrovně družstvo až prapor byly nahrávány bojové situace, včetně zdravotnických ztrát, a to od vzniku místa poranění až do úrovně ROLE-2. Následně byly monitorovány zažité postupy toku informací o zraněných vojácích v systému velení a řízení dané úrovně. Poté byly konfrontovány s doktrinálními postupy NATO. Získaná data budou dále využita pro přípravu a realizaci „Live experimentu“ s cílem validovat připravované postupy PNP a jejich implementace do vnitřních předpisů a SOP AČR. Autor: Milan Růžička

Studentka třetího ročníku Fakulty vojenského zdravotnictví četařka Justýna Čeleďová zvítězila se svou přednáškou ve studentské sekci 22. ročníku konference zdravotnických záchranných služeb Brněnské dny urgentní medicíny, který proběhl ve dnech 19. – 21. dubna v Mikulově. Konferenci pořádá Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje a její letošní motto znělo „Jde o čas …“. Četařka Čeleďová vítěznou přednášku připravila na základě tématu své bakalářské práce „Systém zabezpečení plnou krví, transfuzními přípravky a krevními deriváty pro podmínky operačního nasazení AČR“. Jejím školitelem je major MUDr. Ľudovít Púdelka. Autor: Viktor Sliva

V termínech 27. února – 3. března a 13. – 17. března proběhl ve prospěch Agentury vojenského zdravotnictví mimořádný pětidenní odborný kurz Med-Ops. Kurz, realizovaný Katedrou organizace vojenského zdravotnictví a managementu FVZ UO, je zaměřen na zásady použití sil a prostředků vojenské zdravotnické služby AČR. Obsahová náplň kurzu je rozdělena do dvou částí. V teoretické části účastnící kurzu dostávají základní informace o doktrinální dokumentaci NATO, léčebně-odsunovém systému AČR v bojových podmínkách a jeho schopnostech, definici zdravotnických ztrát a jejich výpočtech, rozhodovacím procesu, jeho fázích a výstupech. Praktická část zahrnuje tzv. Wargaming, cvičení, v němž jsou účastníci kurzu rozděleni do funkcí zdravotnických důstojníků úrovně prapor/brigáda, v nichž se průběžně střídají. Vyučující nahrávají taktické situace, od plánování boje až k jeho realizaci – přesun, zaujetí prostoru obrany, vedení obrany, plánování útoku, vedení útoku – v nichž Med-Ops navrhují optimální reakci sil a prostředků vojenské zdravotnické služby dané úrovně na vševojskovou situaci. Cílem cvičení je propojit teoretickou část kurzu do „reálných“ podmínek činnosti Med-Ops – operačního zdravotnického důstojníka tak, aby byly procvičeny základní aspekty činnosti zdravotnického důstojníka při plánování boje a při jeho vedení. Autor: Milan Růžička

Součástí akreditované výukystudentů 4. ročníků magisterských studijních programů FVZ UO v letním semestru je předmět Leadership. V rámci tohoto předmětu jsou na akademickou půdu FVZ UO zvány významné osobnosti Armády ČR, které se se studenty dělí o své zkušenosti z působení ve vysokých armádních funkcích. Cílem těchto setkání je snaha nabídnout studentům možnost porovnat různé způsoby vystupování, prezentace a životních zkušeností pozvaných lídrů, a motivovat je tak v jejich dalším osobnostním rozvoji. Jednou z těchto osobností je bývalý 1. zástupce NGŠ AČR a velvyslanec ČR v Afgánistánu generálporučík v. v. Jiří Baloun, který dne 22. února 2023 se studenty sdílel své celoživotní zkušenosti v oblasti vedení lidí. Velice zajímavým způsobem vylíčil nejen historii Afghánistánu, ale také působení českých vojáků v rámci mezinárodní koalice na jeho území, ekonomické a politické problémy této země, a také stažení diplomatického zastoupení ČR a personálu české ambasády z Kábulu v srpnu 2021, za jejíž provedení obdržel medaili za hrdinství od prezidenta republiky. Pan generál své působivé vyprávění doplňoval příklady, které se dotýkaly vyučovaného předmětu, studenti si tedy sami mohli vytvořit obrázek o důležitosti „lídrovství“. Autor: Milan Růžička

Ve dnech 13. – 16. února se ve slovenských Vysokých Tatrách uskutečnila odborná konference vojenských zdravotnických služeb zemí V4. Za Českou republiku participovaly dvě skupiny – Agentura vojenského zdravotnictví (AVZdr) a Fakulta vojenského zdravotnictví UO (kpt. Krutiš, nprap. Fink a prap. Pásler – Katedra urgentní medicíny a vojenského všeobecného lékařství). Jedním z cílů účasti FVZ na konferenci byla aktivní prezentace vznikajícího centra ACESIM – (Armádní centrum simulační medicíny), jehož výstavba právě probíhá. Kromě představení centra formou posteru v anglickém jazyce proběhla také aktivní prezentace v rámci pracovních skupin, které jednaly po dobu tří dnů. Simulační centrum vzbudilo u našich spojenců velký zájem a ti by rádi v budoucnu spolupracovali během mezinárodních výcviků v oblasti přednemocniční péče. Významným hostem prvního dne konference byla hlavní lékařka ukrajinské armády paní generálka Tetiana Ostaschenko, která popsala aktuální problematiku na bojišti ze zdravotnického hlediska.  Uvedla například, že 67% padlých příslušníků ukrajinské armády zemřelo v prvních deseti minutách od vzniku poranění. Z toho vyplývá, že tito vojáci utrpěli buď poranění neslučitelná se životem, nebo jim nebyla poskytnuta patřičná péče na bojišti, a to z mnoha důvodů. Naproti tomu úmrtnost v nemocnicích činí pouhá 4%, což znamená, že na tuto zdravotnickou etapu dorazili vojáci se zraněním, které je neohrožovalo na životě. Zdravotnická zařízení na Ukrajině musela v určitých obdobích čelit stavu hromadného postižení osob, kdy denní příjem pacientů neklesal pod 100 a kulminoval na čísle 250.  Právě tato zjištění utvrdila naši pracovní skupinu v tom, abychom rozvíjeli koncept Role 1 (přednemocniční péče) na FVZ v rámci ACESIM. Jedině tak dáme šanci na přežití většímu počtu osob. Následující ročník konference se bude konat v České republice. Pokud v budoucnu opět vznikne prostor pro účast příslušníků FVZ, bude to mít významný benefit pro naši instituci zejména z hlediska sdílení zkušeností. Autor: Adam Pásler

Ve dnech 7. – 9. února se v Praze uskutečnilo jedinečné pracovní setkání mezinárodního zdravotnického syndikátu Federated Mission Networking (FMN) a panelu tele-medicíny (Tele-Health Panel), pracujících pod záštitou NATO. Pracovní jednání bylo organizováno Katedrou organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec Králové za podpory Agentury vojenského zdravotnictví a Sekce vojenského zdravotnictví MO. Hlavním tématem jednání bylo nastavení potřeb toků předávaných informací v rámci poskytování zdravotnické péče v poli, a to jak z úrovně poskytování přednemocniční péče, tak i zároveň ve smyslu komunikace mezi jednotlivými zdravotnickými rolemi (poskytovateli zdravotnické péče) v poli. Předmětem jednání byly druh a způsoby předávaných informací formou standardizovaných hlášení s ohledem především na moderní technologie a jejich využití v poskytování zdravotnické podpory v operacích. Shromáždění se účastnili představitelé NATO Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE), Velitelství spojeneckých sil pro transformaci (ACT) a řada partnerů koaličních armád. Setkání takového rozměru se kvůli pandemii COVID-19 uskutečnilo po bezmála třech letech a je hodnoceno jako velice přínosné. Do budoucna jsou velké snahy o další jednání na tato témata.

Vojáci tvoří jednu z nejvíce exponovaných skupin profesionálů, kteří se velmi často setkávají s nadměrným hlukem, mnohdy přesahujícím i povolené limity. To může závažným způsobem poškozovat jejich sluch. Proto je důležité tato rizika sledovat, vyhodnocovat a přijmout k nim adekvátní opatření. Díky výborné mezioborové spolupráci na Univerzitě obrany se Katedra zbraní a munice, Katedra vojenského vnitřního lékařství a vojenské hygieny a Katedra organizace vojenského zdravotnictví a managementu společně podílejí na výzkumu, který si klade za cíl předcházet těmto poškozením a snažit se hledat preventivní řešení zabraňující nebo aspoň zmírňující poškození sluchu.  Jelikož může být sluch poškozen mnoha činnostmi, které jsou běžnou součástí při výcviku a činnosti vojáků, je důležité znát rizika hluku a ideálně umět před nimi vojáky ochránit. V jednom z pilotních měření se tak zjišťovaly hladiny špičkových akustických tlaků a jejich frekvenční průběh u nově zavedené zbraně CZ BREN 2 v ráži 5,56 x 45 NATO a dále se pomocí akcelerometrického měření zaznamenával přenos zvukových vln lebkou. Autoři: Jiří Néma, Jan Bavlovič

Téměř tři stovky zájemců využilo příležitost a během Dne otevřených dveří se v sobotu během celého dne přišly seznámit s podmínkami studia na Fakultě vojenského zdravotnictví UO v Hradci Králové. Prezentace zahájil děkan FVZ prof. MUDr. Romana Chlíbek PhD., historické okénko a základní informace o chodu fakulty poté představil proděkan plk. gšt. RNDr. Hynek Schvach PhD. Stěžejní informace pro uchazeče ohledně přijímacích zkoušek byly důkladně vysvětleny panem doktorem RSDr. Peterem Pudíkem. Jaký je život studenta na FVZ autenticky představila studentka 4. ročníku vojenského všeobecného lékařství rtn. Julie Búryová a celou besedu poté zakončil prap. Jiří Kinčl z rekrutačního střediska informací o podmínkách vstupu do AČR. Studenti pod vedením nprap. Bc. Matěje Finka a kpt. Bc. Jana Krutiše pak uchazečům předvedli také dynamickou ukázku urgentní péče v poli. Zájemci mohli navštívit také internát a seznámit se nejen s tím, jak jsou studenti ubytováni, ale také se zázemím, jehož součástí je mimo jiné i posilovna. Dotazy však přicházely i elektronickou cestou. Týkaly se například omezení spojených s tetováním či barvou vlasů, uplatnění záchranářů v praxi nebo volby specializace. Autor: Viktor Sliva ve spolupráci s Júlií Búryovou, foto: Julie Búryová

Pracovníci Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví v rámci polní přípravy studentů FVZ v roce 2022 zkoumaly dopady pandemické krize na kvalitu této přípravy. Následující text shrnuje článek, publikovaný ve Zpravodaji vojenského zdravotnictví. V letech 2020 a 2021 proběhla světovou i českou populací masivní vlna pandemie Covid-19, která zásadním způsobem ovlivnila fungování lidské společnosti. Dopad měla také na četnost a kvalitu výuky a výcviku studentů FVZ. Vzhledem k pandemické situaci bylo nezbytné mnohé výukové a výcvikové aktivity utlumit, nebo zcela zrušit. Tak tomu bylo i v případě výuky a výcviku u současných studentů 1. 2. a 3. ročníku. Částečná, nebo úplná absence plnohodnotné teoretické části a praktického výcviku v průběhu prvních dvou let studia se projevila nejvíce u studentů 3. ročníků. Bohužel se to odrazilo na jejich znalostech a vědomostech zejména při provádění praktických činností v rámci nepřetržitého vojenského výcviku. Praxe posledních tří let prokázala, že zatímco teoretickou výuku lze alternativně a po určitou dobu vést distančním způsobem a kvalita této výuky se odvíjí od kvalitní připravenosti pedagoga, využívajícího především aplikaci MS TEAMS, praktická zaměstnání, zejména ve formě nepřetržitého vojenského výcviku, jsou svojí jedinečností nenahraditelná. Obsahovou náplň těchto výcviků je, vzhledem k časovým a prostorovým možnostem katedry a časovým možnostem studentů, nemožné provést „jindy a jinak“. Používání anonymních evaluačních dotazníků prokazuje, že studenti využívají možnosti poskytnout akademickým pracovníkům K-302 zpětnou vazbu a seznámit je se svými názory. Fakt, že hlavním negativem výcviku je uváděno proviantní zabezpečení, které K-302 téměř nemůže ovlivnit, je vlastně potvrzením toho, že organizace výcviku, jeho obsahová náplň a přístup zainteresovaných osob jsou vnímány pozitivně.  Na pozadí válečného konfliktu na Ukrajině, agresivitě, brutalitě a bezprecedentního chování ruského agresora, má praktický význam výcviku studentů FVZ UO o to větší význam. Doporučení pro praxi Autoři: Milan Růžička, Hynek Schvach, Jiří Néma, Jaroslava Součková, Jaroslav Žďára, foto: Milan Růžička a Aleš Mylan

V pátek 23. září se na půdě Fakulty informatiky a managementu UHK uskutečnil první ročník konference FutureMED za spolupráce Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, ČVUT v Praze a Fakulty informatiky a managementu UHK. Na konferenci, která probíhala virtuálně, zazněla především témata zaměřující se na technologie pomáhající ve zdravotnictví. Nejednalo se však jen o technologické vymoženosti, které pomáhají při samotné léčbě a diagnostice nemocí, ale také o aplikace, sloužící k prevenci nemocí či komunikaci lékařů mezi sebou. Konferenci zahájil brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník, který přivítal všechny sledující a zároveň poděkoval přednášejícím. Program byl rozdělen na dvě samostatné části. První, dopolední část, byla věnována přednáškám a projektům, které již nyní pomáhají ve světě. Druhá, odpolední část, byla svou náplní unikátní. Hlavní podíl na tom měl provedený experiment, během něhož se testovaly technické možnosti využití technologií pro vzdálený přístup a vzájemná pomoc zdravotnického personálu v průběhu operace, tzv. telementoring. Pro tento záměr byl otestován exoskop zapůjčený společnosti Olympus – OrbEye (chirurgický mikroskop), který je schopen zobrazit operační pole z různých úhlů bez omezení chirurga a zároveň je schopný vysílat rozsáhlý operační prostor a nahrávanou část ve 3D. Tento obraz je možné natáčet a zobrazovat ho na vhodných monitorech (ve větším zobrazení a ve 3D). Experiment tak ukázal, jak lze zmíněný obraz sdílet i stovky kilometrů daleko na pracoviště, kde jej může porovnat a vyhodnocovat jiná osoba než operatér na místě. Od podobných technologií si do budoucna slibujeme vzdálenou možnost i mezinárodní kooperace mezi méně zkušenými operatéry s kolegy, kteří dané problematice rozumějí a mohou tedy poskytnout okamžitou pomoc i z jiné země, popřípadě kontinentu. Ve válečných podmínkách se může jednat o použití podobných technologií v předsunutých základnách, nebo polních nemocnicích, kdy není reálné mít na místě lékaře s veškerými lékařskými specializacemi. Operační výkony probíhaly v chirurgickém kontejneru polní nemocnice, to znamená v prostředí, které je připravené k nasazení ve válečných či humanitárních operacích. Je nutno podotknout, že během experimentů byla snaha otestovat jak samotný přístroj, tak zdravotnický personál v co nejreálnějších podmínkách. Ve výsledku to znamenalo, že ani jeden operující lékař neměl žádnou zkušenost s danými výkony a byli tedy odkázáni na vzdálenou dopomoc zkušenějších kolegů prostřednictvím OrbEye. Samotný výsledek můžete zhodnotit v přiloženém videu. Záznamy z přednášek je možné shlédnout dodatečně na stránkách konference – www.futuremed.cz Autoři: Jiří Néma, Jan Bavlovič

V úterý 28. června se uskutečnila oficiální návštěva ministryně pro vědu výzkum a inovace Heleny Langšádlové na Fakultě vojenského zdravotnictví. V Purkyňově salónku ji přivítal děkan Roman Chlíbek společně se členy kolegia a vedoucími kateder. Paní ministryni krátce představil organizační struktura fakulty a výsledky vědecké činnosti našich akademických pracovníků. Po bohaté diskuzi následovala praktické ukázka z oblasti vědecké práce Katedry toxikologie a vojenské farmacie. Paní ministryni zajímala zejména schopnost získávat vědecké projekty, spolupráce s ostatními českými i zahraničními institucemi nebo možnosti investičního rozvoje fakulty. Autor a foto: Hynek Schvach

V Ostravě se koncem června konala celostátní studentská vědecká konference, do které se přihlásili studenti z lékařských fakult z Hradce Králové, Olomouce, Ostravy a Plzně s rekordním počtem 26 prezentací z různých oblastí medicíny. Studenti soutěžili celkem ve třech sekcích: všeobecné lékařství, nelékařské obory (magisterské studium) a postgraduální doktorské studium. Hodnotitelská tříčlenná odborná komise byla složená z akademiků ostravské lékařské fakulty a externích odborníků. Právě na nich bylo rozhodnout a vybrat nejlepší práce. Komise u přednášejících hodnotila jak odbornou úroveň a zpracování příspěvku, ale také styl prezentace a originalitu zvoleného tématu. Vzhledem k tomu, že všechny práce měly poměrně vysokou úroveň, neměli to porotci při rozhodování vždy jednoduché V každé sekci byly oceněny tři příspěvky V sekci Nelékařské obory zvítězil Zbyněk Večeřa z Fakulty vojenského zdravotnictví UO z Hradce Králové. Na druhém místě se umístila Veronika Janíková a třetí místo obsadila Bc. Ivana Poláková, obě z Lékařské fakulty Ostravské univerzity. V sekci Všeobecné lékařství zvítězila Kateřina Karasová, o druhé místo se podělili Viktor Procházka a Alena Závadová – všichni z Ostravské univerzity. Třetí místo obsadili Vojtěch Přerost a Jakub Záboj z Univerzity Karlovy v Plzni. Sekci Doktorské studium ovládli studenti ostravské lékařské fakulty. První byl Mgr. Jan Martinek, na druhém místě se umístila MUDr. Michaela Masárová a na třetím MUDr. Jakub Lubojacký. Všichni vítězové získali finanční odměnu. Autor: Hana Sochorová foto: Petra Kaštovská

Dne 12. května byli pracovníci KVVLVH (K-306) mjr. MUDr. Tomáš Kupsa, Ph.D. a kpt. MUDr. Pavel Skořepa, Ph.D. vysláni na jednodenní školení do Centra biologické ochrany Těchonín v rámci cvičené aktivace Speciální infekční nemocnice. Jeho cílem bylo seznámit se s organizací a vybavením centra a bezpečnostními zásadami provozu nemocnice. Po vstupním proškolení o struktuře nemocnice a bezpečnosti práce se účastníci přesunuli ke speciální části cvičení. Naučili se zásady obsluhy osobního vzduchového filtru a principy bezpečného oblékání a svlékání z ochranného obleku. Zvládání těchto postupů je zcela nezbytné k bezpečnému pobytu v rizikovém prostředí a eliminaci rizik šíření infekčních onemocnění mimo lůžkovou část nemocnice. Následovala prohlídka zařízení nemocnice, seznámení s organizací směny a vybavením lůžkových stanic. Hlavní náplní pak bylo vštěpování zásad správné praxe při práci v infekčním prostředí a rozvíjení schopnosti zachovat klid, rozvahu a dodržení doporučených postupů v rizikových situacích. Zvláštní důraz byl kladen na postup správné dekontaminace v komoře. Školení bylo zakončeno krátkým testem. V případě aktivace nemocnice a potřeby personálního posílení se tak FVZ může rychleji zapojit do specializovaného provozu rizikového pracoviště. Autor: Tomáš Kupsa, foto: UO

V sobotu 14. května se na Fakultě vojenského zdravotnictví UO konala další část Výzkumu odolnosti organismu, která má za cíl prozkoumat možnosti zvýšení odolnosti vůči stresu. Tentokrát jsme ve spolupráci se studentkami psychologie Masarykovy univerzity připravili seminář na téma mindfulness. Přednášku vedly Zuzana Zimová a Hilda Raczková. Přítomní si mohli také vyzkoušet řízenou meditaci. Účastníci metody Mindfulness poté budou každý týden dostávat nové namluvené meditace, které jim pomohou zdokonalit jejich soustředění a využití tak jejich plného potenciálu. Všechny tyto meditace jsme speciálně nahráli pro naše účastníky výzkumu. Autor: Jiří Néma, foto: UO

V sobotu 7. 5. proběhl již 15. ročník tradičního Branného závodu pořádaného především studenty fakulty. Základna závodu se nacházela na náměstí Osvoboditelů, kde bylo vystavěno stanové městečko s využitím materiálu Polní nemocnice. Odtud během dne odstartovalo celkem 23 4-členných týmů ve třech kategoriích vstříc všemu, co si na ně studenti nachystali. Na trase mohli závodníci vyhledat až 20 stanovišť s disciplínami jako biathlon, práce s radiostanicí, simulace první pomoci při autonehodě, manipulace s bioboxem z CBO Těchonín či tradiční bootcamp a skok z Tyršova mostu. O putovní pohár Branného závodu, určený vítězům nejobtížnější kategorie ELITE, se svedla těžká bitva, v níž letos nakonec s přehledem zvítězil tým Čtyřlístek tvořený zejména studenty naší fakulty. Gratulujeme!  Po poledni začal ve stanovém městečku doprovodný program pro širokou veřejnost ukázkou slanění záchranáře se psem z mostu, kterou zajistili psovodi od Městské policie Praha. Dále se několikrát představila výběrová skupina studentů COMMANDOS UO s ukázkami taktiky za využití imitačních prostředků. Pozornost obou břehů Labe upoutali též studenti Vojenského oboru při FTVS UK, jenž předvedli slanění z mostu se zraněným. Z garáží Polní nemocnice dorazila i zdravotnická technika, jež měla kromě statické expozice možnost si zahrát v simulaci odsunu zraněného z pole a jeho následného ošetření. Letošní novinkou byl „Braňáček“ – mini-kategorie pro děti do 10 let, ve které si děti mohly s rodiči obejít kilometrový okruh v blízkosti městečka a na 5 stanovištích se zapojit do několika her, soutěží a užít si spoustu bžundy. Návštěvností předčil Braňáček očekávání, a tak je jisté, že příští rok se pro velký úspěch zopakuje.  Dle hodnocení organizátorů se celá akce velmi vydařila. Sotva jim však skončila práce s tímto ročníkem, už se pomalu rozbíhají přípravy na ten příští, který se bude konat opět za rok v tomto období. Autor: Vladislav Obdržálek,  foto: Natalia Ovšanková