Na začátku letošního roku proběhla měsíční stáž studentů Vojenské lékařské fakulty v rámci českého projektu Itibo pod záštitou humanitární organizace ADRA, o.p.s. Celkem tři studenti VLF UO se od 3. ledna do 3. února zúčastnili studentské stáže, mimojiné také v rámci programu ERASMUS+. Celý projekt je zaměřen na poskytování zdravotní péče, dále pak na zvyšování kvality zdravotnické péče a edukace zdravotnického personálu v jihozápadní Keni. Ve vesnici Itibo bylo vybudováno malé zdravotnické zařízení, které ročně ošetří kolem 9 tisíc pacientů. Toto zdravotnické zařízení je na místní poměry vysoce kvalitní, nabízí základní laboratoř. Stáže v Itibu navíc studentům nabízejí cenné zkušenosti s poskytováním péče v rozvojových oblastech a omezených podmínkách, tedy s omezenými zásobami a druhy léků, menší dostupností diagnostického vybavení a samozřejmě malým prostorem pro komplexnější ošetření pacientů. To studentům umožňuje rozvíjet schopnosti praktického využití teoretických poznatků získaných během studia, především v kontextu jejich budoucího působení v rolích vojenských lékařů a záchranářů. Takto získaná praktická zkušenost stuenty následně velmi dobře vybaví do praxe. Na základě spolupráce s českými lékaři a lékařskými fakultami se do činnosti zdravotnického zařízení v Itibo zapojuje množství lékařů či mediků z České republiky. Ti do Keni cestují v rámci pravidelných rotací, což mimo jiné zvyšuje prestiž vysílajících organizaci, jelikož humanitární aktivity jsou vnímány veřejností pozitivně. Nabyté zkušenosti jsou zvláště cenné pro vojenské lékaře a záchranáře, jelikož poskytování zdravotní péče v krizových situacích je náročné simulovat při jejich odborných stážích na pracovišti fakultních nemocnic. Kromě toho pobyt v Keni dává studentům možnost nahlédnout do jiného kulturního prostředí a pracovat ve spolupráci s místním personálem, což je klíčové pro rozvoj dobrých mezilidských a profesních dovedností. Letošní zkušenosti v rámci projektu Itibo během svého pobytu načerpali nadporučík Bc. Ing. Jiří Néma, nadrotmistr Jan Motka a četařka Barbora Patočková, z jejíhož deníku pocházejí následující poznámky. Na měsíc do Itiba aneb jak se (ne)plánovaně zamilovat do Keni Měli jsme odletět z Prahy s jasným cílem: dostat se co nejdřív do Nairobi a následně do malé keňské vesnice Itibo, kde nás čekala humanitární stáž. Jenže naše cestování získalo dramatický nádech už při prvních krocích na letišti. Nepříjemné zpoždění, boj s časem na přestup a nemožné fronty v Istanbulu nás nakonec „uvěznily“ na noc v luxusním hotelu, kam jsme neplánovaně putovali přes asijskou část Turecka. Přestože jsme se klepali strachem, zda jsme nesedli do špatného minibusu a jestli nás náhodou neunesou, v hlavě už jsme měli jedinou myšlenku: „Hlavně ať se konečně dostaneme do Afriky!“ První nadechnutí afrického vzduchu Když jsme nad ránem konečně přistáli v Nairobi, radovali jsme se jako malé děti. Vyzvedli jsme všechny kufry a mířili přes odbavení v maličké hale letiště. Jeden kufr měl nakreslený křídou kříž – magické označení, určeno k prohlídce! Byl to zrovna kufr s některými léky a hlavně satelitem, který nám měl zajistit spojení s lékaři v Česku. Po dlouhých diskusích ohledně výše cla za provážený materiál se nám podařilo pracovníky letiště utavit tak moc, že nás raději pustili. Po vystoupení z letištní haly na nás dýchla pravá, živá Afrika. Stovky lidí přecházejících silnici, motorky kličkující mezi auty a všudypřítomné střídání chaosu a radosti. Vzduch voněl jinak, noc byla chladnější, než jsme čekali, ale první ráno v Africe nás přivítalo úsměvem místních. Cesta do Itiba Cesta z Nairobi do Itiba je dlouhá přibližně 300 kilometrů, ale naší ambulancí a s ohledem na stav místních cest je to trasa na 6-8 hodin jízdy. Měli jsme tedy jednodenní zastávku u jezera Naivasha. Všude se nás drželo to známé „Jambo!“ a neodbytní prodejci šperků, ovoce či suvenýrů. Když jsme po dlouhých hodinách jízdy konečně dorazili do Itiba, připadali jsme si, jako kdybychom tu byli rockové hvězdy. Vesnice nás vítala spontánním jásotem, děti běhaly kolem auta, starší lidé mávali a usmívali se. Připadali jsme si, že jsme došli na konec světa. A přitom jsme byli v místě, kde právě tihle lidé žili své každodenní životy. „Nemocnice“ Itibo Slovo „nemocnice“ v nás zprvu evokovalo klasickou budovu plnou ambulancí a sterilních sálů. V Itibu je to ale spíš několik menších domečků, prostory pro pacienty, sálky, kde se řeší všechno od běžných poranění po porody, a malá JIP. Přitom je tu minimum personálu a pár českých dobrovolníků, co sem jezdí na turnusy. Veškeré vybavení – od rentgenu až po polní lůžka – sem přivezli dobří lidé, které sem zlákal tvůrce projektu Aleš Bárta, který tu nechal kus srdce a 20 let poctivé práce. Naše výprava se skládala ze záchranářů, lékařů i studentů, kteří byli připraveni pomáhat za každých okolností. První ranní služba nás hodila do reality: pacient podchlazený ze studny, zlomená pata, trombóza a k tomu nečekaný porod, u něhož nechyběly bizarní momenty jako rodička chodící polonahá po dvorku s cévkou. V Itibu se neptáte „Proč?“, ale „Jak můžeme pomoci?“ – a hned jdete na věc. S novými životy přichází naděje (ale i bolest) Právě porody se staly nejsilnějšími momenty. Zjistili jsme, že tu novorozenci často bojují o život hned po narození. Na vlastní oči jsem viděla, jak dokáže nevyzpytatelné africké klima, nedostatek léků či chybějící vybavení ohrozit i běžný porod. O to větší radost nastala, když se povedlo přivést na svět zdravého chlapečka nebo holčičku – s černými vlásky a nádhernýma očima, které se zvědavě rozhlížely po téhle cizí planetě. Bohužel se v Itibu setkáte i s momenty, které vám do konce života zůstanou vryté pod kůži. Třeba když se objevil chlapec otrávený nebezpečným nápojem „Čanga“ a před očima nám vyhasínal, i když jsme se snažili ze všech sil. Ten pocit bezmoci, kdy vám chybí přístroje, peníze na specializovanou péči a jste odkázaní jen na vlastní ruce. Poprvé jsem pochopila, co znamená „přírodu nezastavíš“. Všední (ne)všednost – voda, elektřina a avokáda Běžné fungování tu nebylo zdaleka tak jednoduché. Tekoucí voda se stala luxusem. Často nešla elektřina, a to zrovna ve chvíli, kdy jsme ambuvakem dodávali kyslík někomu, kdo bojoval o život. Pohodlí v podobě teplé sprchy? Jednou za týden a ještě k tomu s vyplazeným jazykem od radosti. A jídlo? Tvořili jsme kulinářská kouzla z avokád (v Keni za pár korun, u nás by stály majlant), banánů, rajčat a zásob z neustále prořídlých regálů v tamní „samoobsluze“. Naučilo nás to vážit si i obyčejného chleba (který jsme si také pekli sami). Dny všední i slavnostní Každá sobota znamenala

Ukázka taktického zásahu skupiny Commandos a možnost vyzkoušet přesnost střelby na airsoftové střelnici – to jsou dvě novinky, které přináší další ze série Dnů otevřených dveří, který tentokrát proběhne v sobotu 18. ledna. Zájemcům o studium na Univerzitě obrany se znovu otevře možnost nahlédnout do výukových a výzkumných prostor, ubytovacích zařízení či sportovišť tří univerzitních fakult a vyškovského Ústavu ochrany proti zbraním hromadného ničení (ÚOPZHN). Brněnské fakulty akci pořádají v Kasárnách v Šumavské ulici, hradecká Vojenská lékařská fakulta v Novém internátu akademika Heyrovského a ÚOPZHN v Kasárnách Dědice (Sídliště Víta Nejedlého). V Brně Fakultu vojenského leadershipu a Fakultu vojenských technologií představí zástupci managementu i studenti během přednášek, které se v 9 a 12 hodin uskuteční ve velkokapacitních učebnách. Po skončení první z přednášek proběhne na nástupní ploše v obnovené podobě ukázka taktického zásahu skupiny Commandos, poté se za příznivých povětrnostních podmínek do vzduchu vznese FVP dron. Učitelé i studenti návštěvníkům představí řadu dalších oblastí, jako je geografie a meteorologie, protivzdušná obrana, zbraně a munice či bojová a speciální vozidla. Na nástupní ploše budou k vidění také ukázky vojenské techniky. Mezi 10.30-11.30 hod proběhne v jídelně ochutnávka pravého vojenského guláše a nedlouho poté se návštěvníci přesunou na prohlídku ubytovacích zařízení a atletického stadionu. Zde budou mít zájemci od druhé hodiny možnost přezkoušet svou fyzickou zdatnost v rámci akce Ukaž formu. V Hradci Králové proběhne prezentace Vojenské lékařské fakulty v 9 a ve 13 hodin a zájemci v jejím rámci získají informace o studiu, setkají se s vedením fakulty a proběhne i diskuze se studenty. Poté budou mít návštěvnici možnost prohlédnout si internát a seznámit se s tím, jak studenti bydlí a jak vypadá zázemí, studovny nebo posilovny. Také v rámci hradeckého Dne otevřených dveří proběhne akce Ukaž formu. Návštěvníci, kteří se v průběhu Dne otevřených dveří rozhodnou podat přihlášku k vojenskému studiu na Univerzitě obrany, budou mít jak v Hradci Králové, tak v Brně možnost vyplnit a podat na místě přihlášku ke studiu, s čímž budou nápomocni pracovníci studijních skupin. Přítomni budou také pracovníci rekrutačních pracovišť, s nimiž bude možné zahájit úkony nutné k povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Již o den dříve, v pátek 17. ledna se ve vyškovských Kasárnách Dědice pro zájemce o studium otevře i Ústav ochrany proti zbraním hromadného ničení, který představí nový studijní program Vojenská chemie. Ten je unikátní kombinaci vzdělávání v oblasti chemie a zbraní hromadného ničení. Zájemci se zde seznámí nejen s podmínkami přijímacího řízení, specifiky studia a podmínkami pro vstup do služebního poměru, ale uvidí také technické vybavení odborných učeben a laboratoří. Vstupy do areálu budou organizovány v 9.15 hod. a v 11.15 hod. od hlavního vchodu (Víta Nejedlého 1, Vyškov), kdy pověřená osoba odvede z vestibulu zájemce do prostor konání Dne otevřených dveřích. Ke vstupu do areálu kasáren je třeba se prokázat občanským průkazem. Autor: Viktor Sliva, foto: archiv UO

Podplukovník gšt. docent PharmDr. Aleš Tichý a docent RNDr. Ivo Rudolf, Ph.D., Ph.D. převzali v úterý 10. prosince z rukou prezidenta Petra Pavla jmenovací dekret profesora pro obory Lékařská biofyzika a Lékařská mikrobiologie. První jmenovaný působí na Katedře radiobiologie Vojenské lékařské fakulty UO, jejímž je proděkanem pro vědeckou činnost, docent Rudolf byl ke jmenování profesorem Univerzitou obrany navržen. V rámci ceremoniálu konaného ve Velké aule pražského Karolina bylo za účasti ministra školství Mikuláše Beka na návrh vědeckých a uměleckých rad vysokých škol jmenováno celkem 78 nový profesorů a profesorek. Slavnostního aktu se zúčastnil i rektor-velitel Univerzity obrany plukovník gšt. docent Ing. Jan Farlík, Ph.D. Aleš Tichý získal titul Ph.D. na Lékařské fakultě UK v Hradci Králové v roce 2008 a od té doby se systematicky věnuje buněčné signalizaci a zabývá se molekulárními mechanismy poškození DNA v kontextu účinků ionizujícího záření. Své poznatky aplikuje v oblasti radiosenzibilizace nádorových buněk specifickou inhibicí signálních drah a v oblasti biologické dozimetrie. Používá jak klasické imunodetekční techniky molekulární biologie tak i moderní přístup hmotnostní spektrometrie a kvantitativní fosfoproteomiky. Ivo Rudolf se po úspěšné obhajobě doktorské práce zapojil do výzkumného směru Medicínská zoologie na pracovišti ve Valticích, kde pracuje dodnes. Hlavním výzkumným směrem profesora Rudolfa jsou zoonotické nákazy přenášené hematofágy se zacílením především na surveillance těchto nákaz. V současnosti se podílí na tvorbě nového výukového programu mikrobiologie a zavádí novou přednášku Ekoepidemiologie virů. Mimo Masarykovou univerzitu profesor Rudolf aktivně působí ve dvou dalších DSP komisích, a to na Fakultě veterinární hygieny a ekologie Veterinární univerzity v Brně a Vojenské lékařské fakultě Univerzity obrany v Hradci Králové. Autor: Viktor Sliva, foto: MŠMT

„Přišel jsem zjistit od vojáků, jaké to je být vojákem,“ uvedl nastávající maturant Vojtěch ze Střední průmyslové školy ve Zlíně hlavní důvod návštěvy prvního letošního Dne otevřených dveří, který Univerzita obrany připravila na sobotu 7. prosince. „Vojenská technika je úplně někde jinde, než civilní,“ upřesnil Vojtěch svůj zájem o elektrotechnické obory poté, co vyslechl přednášku vedení i studentů Fakulty vojenských technologií.   To David z Gymnázia Ledeč nad Sázavou má ve volbě studijního programu jasno. Chce být pilotem a informace má takříkajíc z první ruky. „Táta dělal hodně let na vojenské základně v Čáslavi,“ upřesňuje David důvod své volby. Další z návštěvnic Dne otevřených dveří se na Univerzitu obrany přijela podívat na základě doporučení svého okolí. „Mně se líbí, že tady je studium aktivní a není to zde jako klasická vysoká škola,“ říká Natálie z Obchodní akademie v Olomouci, v jejímž hledáčku se ocitla specializace Řízení finančních zdrojů. Kromě dvou chodů přednášek měli návštěvníci Dne otevřených dveří možnost prohlédnout si výukové a výzkumné prostory, vyzkoušet práci ženistů nebo se seznámit s moderní technikou určenou pro komunikaci a elektronický boj. Nahlédnout do dění v Kasárnách Šumavská během Dne otevřených dveří mohli tentokrát i diváci České televize, která během sobotního dopoledne odvysílala přímý vstup. První možnost poznat prostředí školy se v sobotu v rámci Dne otevřených dveří otevřela také českým i slovenským zájemcům o studium na hradecké Vojenské lékařské fakultě, která návštěvníky uvítala v Novém internátu Akademika Heyrovského ve stejnojmenné ulici. Stovka zájemců o studium získala informace o studiu, setkala se s vedením fakulty a proběhla i diskuze se studenty. Návštěvnici měli také možnost prohlédnout si internát a seznámit se s tím, jak studenti bydlí a jak vypadá zázemí, studovny, tělocvična či posilovna. Stejně jako v Brně i zde měli uchazeči možnost v průběhu Dne otevřených dveří podat přihlášku k vojenskému studiu na Univerzitě obrany, měli možnost vyplnit a podat na místě přihlášku ke studiu, s čímž byli nápomocni pracovníci studijních skupin. Přítomni byli také pracovníci rekrutačních pracovišť, s nimiž uchazeči zahájili úkony nutné k povolání do služebního poměru vojáka z povolání. Autoři: Viktor Sliva a Klára Kubelková, foto: Viktor Sliva, Kryštof Sedlák a Barbora Digrinová

Akcí pořádaných u příležitosti 35. výročí 17. listopadu a s tím spojeného státního svátku Mezinárodní den studenstva se v Brně i v Praze zúčastnili zástupci vedení i studenti Univerzity obrany. Rektor-velitel UO plukovník gšt. docent Jan Farlík spolu s rektorkou Univerzity Karlovy a předsedkyní České konference rektorů Milenou Králíčkovou a dalšími rektorkami a rektory českých vysokých škol položil v neděli ráno kytici k pietnímu místu v Praze na Národní třídě. Plukovník Farlík se pak na dalším pietním místě v Žitné ulici u pomníku studentů Jana Opletala a Václava Sedláčka sešel se zástupci Studentské komory Rady vysokých škol, do které UO delegovala studenty rotmistra Ondřeje Severu a četaře Luboše Šustra, jež při kladení věnců doprovodili jako čestná studentská stráž jejich kolegové studenti četař Oldřich Ondrášek a svobodník Jakub Martinec. V Brně čestnou stráž drželi a věnce kladli studenti Univerzity obrany během slavnostního shromáždění u příležitosti Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studenstva, které se uskutečnilo v neděli 17. listopadu u Památníku tří odbojů před budovou soudu v brněnské Rooseveltově ulici. Této pietní akce se za vedení Univerzity obrany zúčastnil zástupce rektora pro věci vojenské podplukovník gšt. Ing. Luděk Mašek. Pod heslem „Svoboda, kterou jsme vybudovali, není samozřejmost – pojďme ji společně chránit a posilovat“ byl v neděli zahájen několikadenní studentský festival Brněnský 17. Předtím, než byl na pódiu na náměstí Svobody zahájen bohatý program sestavený z hudebních a řečnických bloků, uctili zástupci studentů brněnských vysokých škol památku 17. listopadu položením věnců k Morovému sloupu, tedy v místech, odkud před 35 lety zaznívaly výzvy k obnovení demokracie v tehdejším Československu. Autor: Viktor Sliva, foto: AMU a studenti UO

Ve dnech 5. až 6. listopadu 2024 se konal v ÚVN už 22. ročník Konference společnosti vojenské medicíny ČLS JEP. Pro účastníky z několika zemí světa byly připraveny odborné přednášky, semináře, diskuze, ale také workshopy včetně možnosti si vyzkoušet virtuální realitu v nové simulační místnosti Lva Spinadela. Účastníky akce přivítal primář Oddělení hematologie a krevní transfuze a prezident konference MUDr. Miloš Bohoněk spolu s ředitelem ÚVN plk. Václavem Masopustem. Hlavními tématy konference bylo sdílení zkušeností z probíhajících válečných konfliktů, koncepce přednemocniční péče a zdravotní způsobilost k výkonu služby. Mezi důležité okruhy patřila také tradice a historie vojenské medicíny v našich zemích. Jedna ze sekcí byla věnována mladým vojenským lékařům a nelékařským zdravotním pracovníkům. Během letošního ročníku měli účastníci možnost se mimo jiné přihlásit na workshop věnovaný péči o popáleniny nebo si vyzkoušet pomocí virtuální reality zástavu masivního krvácení z třísla a invazivní zajištění dýchacích cest. Druhý den konference zahájili svými projevy první zástupce náčelníka Generálního štábu gen. por. Ing. Miroslav Hlaváč a ředitel Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany ČR brig. gen. MUDr. Michal Baran. O úloze vojenských nemocnic v rámci systému zdravotnického zabezpečení vojsk AČR a jejich aktuálních úkolech promluvil opět ředitel ÚVN plk. Václav Masopust. Konference se účastnili jak akademici, tak studenti naší fakulty. Například aktuální trendy třídění ozářených pacientů účastníkům konference představil pplk. gšt. Aleš Tichý a o využití virtuální reality při výcviku TCCC přednášela kpt. Petra Dvořáková. Také studenti potvrdili, že mají co nabídnout odbornému kruhu. Studentka třetího ročníku vojenského zdravotnického záchranářství čet. Barbora Patočková měla svou prezentaci v sekci posterů o vyšetření ucha na dálku a doporučení ochrany sluchu a student pátého ročníku magisterského studijního programu přednesl kazuistiku o kompartment syndromu z pohledu pacienta. Účast na konferenci ze strany Vojenské lékařské fakulty byla hojná a již teď se těšíme na příští rok. Autor: Šárka Kubelková, foto: Kryštof Sedlák

Slavnostní ceremoniál, který je neodmyslitelně spjat s nástupem studentů do prvních ročníků vysokých škol. V pátek 11. října 2024 proběhla ve staronových prostorech Nového internátu VLF UO historicky první imatrikulace studentů zaspaných ke studiu na Vojenské lékařské fakultě. Název naší fakulty se sice změnil, ale samotný ceremoniál vstupu nových studentů do akademické obce zůstal zachován. Pro letošní školní rok bylo na seznamu imatrikulovaných jedenáct studentů bakalářského programu Zdravotnické záchranářství, jeden budoucí farmaceut a dva uchazeči o povolání vojenského zubaře. Studium v magisterském studijním programu Vojenské zdravotnictví pro oblast všeobecné lékařství zahájilo celkem 29 studentů včetně vojenských studentů lékařského studia slovenské Akademie ozbrojených sil (AOS) generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši. Další novinkou byla imatrikulace studentů do nového navazujícího magisterského studijního programu Organizace a řízení ve zdravotnictví, které se účastnila desítka civilních i vojenských studentů. V rámci slavnostního aktu nechyběla ani imatrikulace studentů doktorských studijních programů fakulty. Slavnostního ceremoniálu se spolu s rektorem UO plukovníkem generálního štábu Janem Farlíkem, děkanem VLF UO profesorem Romanem Chlíbkem, děkanem LF UK HK profesorem Jiřím Manďákem, proděkanem FaF UK HK profesorem Tomášem Šimůnkem a prorektorem AOS pre vojenské veci plukovníkem Jaroslavem Kompanem zúčastnili také představitelé rezortu obrany – ředitel Sekce Vojenského zdravotnictví brigádní generál Michal Baran a ředitel Odboru řízení lidských zdrojů STT MO doktor Jaroslav Daněk. Po zaznění slavnostního slibu svůj závazek studenti potvrdili nad univerzitní insignií. Autor: Klára Kubelková, foto: Miroslav Fidranský

V pátek 28. června 2024 proběhlo v prostorách Výukového centra Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v areálu Fakultní nemocnice Hradec Králové slavnostní vyřazení absolventů bakalářských, magisterských a doktorských studijních programů Vojenské lékařské fakulty Univerzity obrany. Absolventský slib složili a diplomy z rukou děkana fakulty, prof. MUDr. Romana Chlíbka, Ph.D., převzala 1 absolventka bakalářského studijního programu Specializace ve zdravotnictví, oboru Zdravotnický záchranář, dále 10 absolventů bakalářského studijního programu Zdravotnické záchranářství, 1 absolventka magisterského programu Vojenská farmacie, 17 absolventů magisterského studijního programu Vojenské všeobecné lékařství a 7 absolventů doktorských programů. Na základě výtečných studijních výsledků a příkladného plnění služebních povinností po celou dobu studia na Vojenské lékařské fakultě Univerzity obrany byly vybraným absolventům uděleny akademické a kázeňské odměny. Vedle zástupců vedení Univerzity obrany, kdy jako zástup rektorky-velitelky přijal pozvání plk. gšt. doc. Mgr. et Mgr. Ing. Libor Kutěj, Ph.D., byli na ceremoniálu přítomni také představitelé rezortu Ministerstva obrany – zástupce  ředitele Odboru řízení lidských zdrojů, Sekce státního tajemníka Ministerstva obrany, Ing. Jiří Tomek, a ředitel Sekce vojenského zdravotnictví Ministerstva obrany, brig. gen. MUDr. Michal Baran. Pozvání na tento slavnostní akt přijal také prorektor pre kvalitu a rozvoj Akadémie ozbrojených sil generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové a další řada představitelů partnerských civilních fakult Univerzity Karlovy z Hradce Králové, Fakulty zdravotnických studií Univerzity Pardubice a čelních představitelů města Hradce Králové. Všem úspěšným absolventům srdečně gratulujeme!

„Bylo to šťastné rozhodnutí, kterého jsem ani jeden den svého působení na katedře nelitoval,“ ohlédl se profesor Jiří Kassa za svým rozhodnutím zvolit pro svou profesní kariéru obor vojenské toxikologie. Právě v něm dosáhl jak na poli vědeckém, tak pedagogickém výrazných úspěchů. Působil 35 let jako voják z povolání a instituce, s níž svázal svou akademickou dráhu, jeho významný přínos ocenila. Ve čtvrtek 16. května profesoru Kassovi udělila rektorka-velitelka UO brigádní generálka Zuzana Kročová čestný vědecký titul doctor honoris causa. Jiří Kassa zahájil v roce 1975 studium všeobecného lékařství na LF UK na Vojenském lékařském a doškolovacím ústavu J. E. Purkyně v Hradci Králové. Již během studia se zajímal o vědeckou práci. Po krátké lékařské praxi se v roce 1985 k vědecké práci vrátil a působil v institucích, na něž dnes navazuje Vojenská lékařská fakulta UO. V letech 2003 – 2013 působil profesor Kassa jako vedoucí Katedry toxikologie. Byl řešitelem řady výzkumných projektů, výsledky svého bádání zveřejnil ve třech stovkách původních prací, je stále činný v odborných orgánech v rámci AČR i NATO. Jeho pedagogická činnost zahrnuje přednášky z oboru toxikologie a medicíny katastrof se zaměřením na toxikologii bojových chemických látek. Profesor Kassa byl v letech 2005 – 2020 nepřetržitě předsedou akademického senátu UO. Je členem vědeckých rad UO a VLF a také členem Etické komise UO. Působí v oborových radách doktorských studijních programů na řadě dalších univerzit. Ve slibu, předepsaném akademickými zvyky, se profesor Kassa mimo jiné zavázal, že bude pokračovat ve svém dosavadním uznávaném díle, rozvíjet oblasti svého působení v oboru toxikologie a jejich poznání a pravdy bude šířit na poli univerzitním, obecně vzdělávacím a veřejném. Po složení slibu převzal z rukou rektorky-velitelky diplom, dokládající udělení titulu doctor honoris causa. Autor: Viktor Sliva

Americká zatáčka a další šumavské lokality daly název celkem 13 disciplínám, které prověřily teoretické znalosti, praktické dovednosti, schopnost spolupráce a často i odolnost soutěžících ve stresových situacích v rámci letošního 8. ročníku soutěže Medik roku, který v sobotu 20. dubna proběhl v Nemocnici Prachatice. Z celkem 15 družstev studentů 4. až 6. ročníků lékařských fakult z univerzit v Brně, Hradci Králové, Plzni, Praze a Olomouci si nejlépe vedl tým Univerzity obrany složený z rotmistrů Vojtěcha Hrušky, Martina Kastla, Milana Kyzlíka, Libora Helda a Jana Chlupa, a navázal tak na předchozí úspěšné účasti vojenských mediků, zahrnující i několik vítězství. „Šlo o simulaci autonehody,“ popisuje náplň výše zmíněného úkolu, odkazujícího na nebezpečnou, vynášející zatáčku u Prachatic kapitán týmu Vojtěch Hruška a doplňuje: „Ztratili jsme tam asi nejvíce bodů ze všech disciplín, ale i tak jsme v této disciplíně byli nadprůměrní.“ Obecně tým uspěl v praktických úkolech, důvod popisuje další člen týmu Milan Kyzlík: „Letní praktická výuka na VLF nám dává schopnosti, které civilní fakulty nemusí mít vypilované. Je to zásluha našich instruktorů a vyučujících, zejména zdravotnických záchranářů a lékařů pracujících v oblasti urgentní medicíny, kteří mají zkušenosti jak ze zahraničních misí, tak ze služeb na záchranné službě nebo pohotovosti, a vědí, které praktické dovednosti bychom mohli aplikovat.“ K úspěchu pomohl i souhra okolností. „Naší silnou stránkou byla mikrobiologie, protože jsme do ní skočili přímo ze zkoušky, takže tam jsme měli vědomosti v čerstvé paměti,“ říká rotmistr Hruška. Vzhledem k časovým možnostem rozsáhlejší cílená příprava na soutěž neproběhla, snad s výjimkou nácviku zacházení s ultrazvukem. „Zpočátku jsme si moc nevěřili, a tak jsme se při vyhlašování výsledků radovali už při zjištění, že nejme patnáctí, poslední. Radost pak úplně propukla, když byl vyhlášen druhý tým v pořadí, a bylo jasné, že jsme zvítězili,“ vrací se kapitán týmu k závěrečnému ceremoniálu. Studenty Univerzity obrany na stupních vítězů doplnily dva týmy 3. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Vzhledem k mediálním povinnostem vítězů během večera řádná oslava úspěchu neproběhla, a tak ji úspěšní vojenští medici plánují v rámci pobytu na Lipně, který je součástí ceny pro vítěze. „Myslím, že jsme tam předvedli opravdu maximální nejlepší možný výkon a zpětně žádného kroku ani rozhodnutí nelituji. S ohledem na to, jaká byla naše příprava, ten výkon byl téměř stoprocentní,“ hodnotí účast v soutěži Medik roku rotmistr Kyzlík a zbývající členové týmu Martin Kastl, Libor Helda a Jan Chlup souhlasně přikyvují. Autor: Viktor Sliva: foto: archiv členů týmu

Zájemci o problematiku zdravotnického řízení a administrativy se již nyní mohou hlásit do nového navazujícího magisterského studijního programu Organizace a řízení ve zdravotnictví, který bude na Vojenské lékařské fakultě otevřen od příštího akademického roku.   Vojenská lékařská fakulta reaguje na vzniklou potřebu připravit vysokoškolsky vzdělané řídicí pracovníky ve vojenském zdravotnictví. Nový studijní program je zamýšlen jako navazující pro nelékařské zdravotnické pracovníky s bakalářským stupněm vzdělání. Absolventi nového studijního programu se uplatní v řídicích a administrativních pozicích na Sekci i Agentuře vojenského zdravotnictví i ve vojenských nemocnicích. Získané znalosti a dovednosti budou moci využít i po skončení vojenské kariéry na řídicích funkcích v civilních zdravotnických zařízeních, ale i např. ve správních úřadech a zdravotních pojišťovnách. Většina výuky bude probíhat na VLF v oblastech jako organizace a taktika zdravotnické služby, krizový management ve zdravotnictví, kvalita a bezpečí zdravotní péče, ochrana obyvatelstva a integrovaný záchranný systém, zdravotní a sociální politika státu, právo ve zdravotnictví, telemedicína a další. Studenti mohou také absolvovat vybrané kurzy na VLF, např. kurz Operační zdravotnický důstojník (MedOps). Na výuce studentů se budou podílet i odborníci z Fakulty vojenského leadershipu, zejména v předmětech blízkých této fakultě, jako jsou vedení lidí, management, řízení lidských zdrojů a podobné. Program lze studovat pouze kombinovanou formou. Uchazeč, který je ke dni podání přihlášky vojákem z povolání ve služebním poměru a který v souvislosti s přijetím do studijního programu hodlá žádat o vyslání ke studiu, předloží v termínu pro ověření podmínek pro přijetí ke studiu rozhodnutí oprávněného služebního orgánu o vyslání ke studiu. Pro studium v akademickém roce 2024/25 bude přijato 20 vojenských a čtyři civilní uchazeči. Více informací o novém studijním programu je uvedeno na webu. Autor: Viktor Sliva z podkladů Tomáše Kučery, ilustrační foto: archiv UO

Ve dnech 30. ledna až 1. února se v Praze po čtyřech letech opět konala vojenská zdravotnická konference v rámci předsednictví České republiky zemím Visegrádské skupiny (V4). Ústředním motem konference byly aktuální výzvy pro vojenské zdravotnictví. Konferenci organizovala Vojenská lékařská fakulta Univerzity obrany ve spolupráci se Sekcí vojenského zdravotnictví a Agenturou vojenského zdravotnictví. Konference je každoroční příležitostí k předávání odborných zkušeností, pravidelnému setkávání příslušníků zdravotnických služeb zemí V4 a navazování nových kontaktů. Konferenci zahájili plukovník Tomáš Henlín, zástupce ředitele SVZdr MO a plukovník Hynek Schvach, proděkan pro vnější vztahy a rozvoj VLF UO. V prvním bloku konference představili aktuální problémy výstavby vojenského zdravotnictví brigádní generál Roman Jantoš (SVK), plukovník Przemyslaw Romelczyk (POL), plukovník Peter Vekszler (HUN), plukovník Zoltán Vekerdi (NATO MilMed CoE) a brigádní generál Stefan Kowitz (MMCC – E). Následovaly prezentace národních konceptů přednemocniční péče v poli a výstavby MTF (Medical Treatment Facility) ROLE 1. Druhý konferenční den účastníci pracovali v rámci odborných seminářů z vybraných oblastí: Strategické velení a řízení, Preventivní ochrana zdraví vojáků a problematika CBRN v oblasti zdravotnického zabezpečení, Přednemocniční péče a MEDEVAC, Veterinární medicína, Vzdělávání a trénink vojenských zdravotníků, Zdravotnická logistika, farmacie a zásobování krevními deriváty. V rámci odborného semináře Přednemocniční péče a evakuace raněných navštívili jeho účastníci vojenské letiště v Kbelích, kde proběhly ukázky techniky a materiálu pro zabezpečení leteckého zdravotnického odsunu. Cílem odborných seminářů bylo prodiskutovat aktuální možnosti jednotlivých zdravotnických služeb a identifikovat aktuální výzvy pro vojenské zdravotníky. Téma válečného konfliktu na Ukrajině značně ovlivnilo pohled na zdravotnické zabezpečení všech zúčastněných armád. Další společnou výzvou byla otázka personální situace ve Vojenské zdravotnické službě, zejména aktuální nedostatek zdravotnického personálu. Konferenci uzavřela slova ředitele SVZDr MO plukovníka Michala Barana. Příští konference VIMIMED se bude konat v únoru 2025 v Polsku. Autor: Petra Dvořáková, foto: Jiří Sejkora

V sobotu 9. prosince se pro zájemce o studium otevřely pomyslné i skutečné dveře všech tří fakult Univerzity obrany. Na Vojenské lékařské fakultě v Hradci Králové se tak stalo letos poprvé. Fakulta v příštím akademickém roce přijme studenty již pod svým novým názvem a nyní se představila všem, kdož uvažují o vojenském prezenčním studiu ve studijních programech pro vojenské lékaře, vojenské zubaře, vojenské farmaceuty a zdravotnické záchranáře. Ve velkokapacitní učebně v hlavní budově školy proběhly dvě prezentace, po nichž následovaly besedy s představiteli vedení a studenty fakulty, a také se zástupci Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy. Poté zájemci měli možnost formou prohlídky s výkladem nahlédnout do specializovaných učeben vybraných kateder, podívat se na polygon a ubytovací prostory. Brněnské fakulty se stávajícícím středoškolákům přestavily letos již podruhé. Také tentokrát příležitost využily stovky návštěvníků, kteří se dozvěděli podrobné informace o podmínkách a průběhu studia během prezentací ve velkokapacitních učebnách. Další program Dne otevřených dveří zahrnoval ukázky techniky různých útvarů AČR, k nimž odcházejí absolventi Univerzity obrany, výukové, výzkumné i ubytovací kapacity, ale také laserovou střelnici či ochutnávku vojenského guláše. Již rozhodnutí zájemci mohli v Hradci Králové i v Brně podat přihlášky a se zástupci rekrutačního střediska zahájit proces povolání do služebního poměru vojáka. Autor: Viktor Sliva, foto: Anna Poláková, Adéla Pokorná

V týdnu od 23. do 29. října proběhla na VLF návštěva dvou kadetek z Lékařské fakulty Vojenské lékařské akademie. Šlo o pokračování vzájemné spolupráce, která byla obnovena návštěvou zástupců VLF v Srbsku od 7. do 10. září. Srbská delegace prožila týden plný poznání a praktických zkušeností. Jejich program zahrnoval návštěvu většiny kateder fakulty. Medičky ocenily zejména praktické nácviky na figurínách i kadaveru na K307. Doprovázející akademický pracovník, příslušník Národního centra pro kontrolu otrav, byl nadšený z K304 a hlavně její analytické laboratoře. Návštěva vyvrcholila účastí na slavnostní přísaze studentů prvního ročníku v sobotu 28. října na Masarykově náměstí, po které následoval oběd s rektorkou Univerzity obrany. Ve volném čase návštěvníci poznali Hradec Králové například prostřednictvím venkovní únikové hry a v neděli před odletem strávili prohlídkou Prahy. Během návštěvy byly konzultovány možnosti vzájemné spolupráce, zejména při zpracování závěrečných prací mediků z Bělehradu na katedrách naší fakulty, vzájemných návštěvách studentů na obou fakultách a účasti našich studentů na praktických závěrečných zkouškách vojenských mediků v Bělehradu.

V rámci oslav výročí vzniku samostatného Československého státu složili v sobotu 28. října studenti Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany společně se studenty Vojenského oboru Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy slavnostní vojenskou přísahu. Ceremoniál se po dlouhé době vrátil na hradecké náměstí TGM. Po slavnostní přísaze nových studentů, kterou provedl zástupce děkana podplukovník Václav Flégl, bezprostředně následovalo složení služebního slibu nových příslušníků Hasičského záchranného sboru Královéhradeckého kraje.  Během ceremoniálu, který proběhl pod záštitou statutárního města Hradce Králové, položili květiny k pomníku TGM rektorka Univerzity obrany brigádní generálka Zuzana Kročová, proděkan pro studijní a pedagogickou činnost fakulty major Tomáš Kučera a další představitelé UO a Armády České republiky, dále pak příslušníci University obrany Srbské republiky a zástupci vysokých škol, státních a samosprávných institucí, církví, politických stran a uskupení působících ve městě a dalších královéhradeckých spolků, sdružení a korporací. V rámci slavnostního aktu následovalo tradičně i předání ocenění těm, kteří se dlouhodobě a aktivně starají o naši bezpečnost. Spolu se zástupci AČR, policie, hasičů, městské policie nebo záchranné služby převzali ocenění z rukou rektorky brigádní generálky Zuzany Kročové, proděkana pro studijní a pedagogickou činnost fakulty majora Tomáše Kučery a primátorky statutárního města Hradce Králové Pavlíny Springerové nadporučice MUDr. Silvie Karolína Cetkovská (Medaile Za službu v ozbrojených silách České republiky III. stupně), nadporučík Bc. MUDr. Jakub Král a kapitánka MUDr. Blanka Kupsová, Ph.D. (Medaile Za službu v ozbrojených silách České republiky II. stupně) a majorka Mgr. Lenka Andrejsová, Ph.D. (Medaile Za službu v ozbrojených silách České republiky I. stupně). Pochvalu za vynikající plnění povinností v době základní přípravy udělila paní rektorka svobodníku Tomáši Gilgovi.

V pátek 13. října proběhla ve Výukovém centru LF UK v areálu FN Hradec Králové vůbec poslední imatrikulace studentů v rámci instituce zvané doposud Fakulta vojenského zdravotnictví. Nástupci letošních nováčků se napříště budou zapisovat ke studiu na Vojenské lékařské fakultě. Název se mění, samotný ceremoniál vstupu nových studentů do akademické obce zůstává stejný. Po zaznění slavnostního slibu svůj závazek potvrzují studenti nad univerzitní insignií. Letos bylo na seznamu imatrikulovaných dvanáct studentů bakalářského programu Zdravotnické záchranářství, čtyři adepti povolání vojenského zubaře, pět budoucích farmaceutů a celé dvě desítky všeobecných lékařů. Na výsledky loňských, vůbec prvních absolventů lékařského studia ze Slovenska, kteří na hradecké fakultě získávají odborné vzdělání na základě mezivládní dohody, se letos a v následujících pěti pokusí navázat šest kadetů Akademie ozbrojených sil generála Milana Rastislava Štefánika v Liptovském Mikuláši. Spolu s rektorkou UO brigádní generálkou Zuzanou Kročovou, děkanem Fakulty vojenského zdravotnictví profesorem Romanem Chlíbkem, děkanem LF UK HK profesorem Jiřím Manďákem a dalšími hosty se ceremoniálu zúčastnili také představitelé rezortu obrany –ředitel Odboru řízení lidských zdrojů STT MO JUDr. Jaroslav Daněk a hlavní sestra MO plukovnice Lucie Jarešová. Autor: Viktor Sliva, foto: Anna Poláková

V Keni, v malé horské vesničce Itibo, je již sedmnáct let české misijní zdravotnické zařízení, ve kterém čeští zdravotníci pomáhají místním obyvatelům. Během své existence se tato malá nemocnice rozrostla do současné podoby, kdy v postupně se zlepšujících podmínkách poskytuje zdravotní péči dospělým i dětem, v chirurgických i nechirurgických oborech a současně disponuje porodním sálem. Do této nemocnice se vypravil šestičlenný tým, lékař Roman Sýkora z karlovarské zdravotnické záchranné služby, doktorand Jiří Néma z fakulty vojenského zdravotnictví, medička Tereza Sládková z 1. lékařské fakulty, Pavol Kviatek z 2. lékařské fakulty a Lucie Gabrielová, záchranářka a medička z plzeňské lékařské fakulty, pod vedením koordinátora projektu Aleše Bárty. Z vyprávění členů týmu je znát, že pro všechny je to krok mimo komfortní zónu, kterou je české zdravotnictví. V Itibo je zdravotní péče vzácnost a takto k tomu i místní obyvatelé přistupují. Již příjezd do tohoto zdravotnického zařízení znamená celodenní cestu z letiště v Nairobi. Zdravotníci se přepravují terénním vozidlem, protože do Itibo nevede silnice. Přijíždí se po hliněné a kamenité horské cestě mezi lomy na štěrk, čajovými plantážemi a divokou přírodou. Samotné zdravotnické zařízení je několik zděných budov, které významně kontrastují s okolními dřevěnými chatrčemi a hliněnými chýšemi místních. V Itibo se nejedná o zdravotnické zařízení, jak je známe z České republiky, chybí celá řada vybavení, které je v Evropě standardem. Nepřítomnost klimatizace není zdaleka tak velkým problémem jako neustálý nedostatek vody v nadzemních nádržích, pitná voda zde není vůbec a k tomu dochází k neustálým výpadkům elektřiny. Rozvod kyslíku a jeho dodávky nebo nádrže na naftu pro generátory elektřiny jsou nedostatečné nebo vůbec neexistují.   Častými případy jsou zde sečná poranění. Mačeta je v Itibo základním pracovním nástrojem, ale i zbraní. Medici zde pod dohledem řeší a šijí četná poranění, často i významně komplikovanější, než ke kterým by se „dostali“ na praxi v České republice. V keňském horském podnebí jsou velmi častou komplikací rané infekce. I tím se zdejší chirurgická péče odlišuje. Výhodou pro četné chirurgické výkony je i přítomnost anesteziologa. V Itibo pacienti při domluvě se zdravotníky využívají mix uřední angličtiny s velmi exotickým přízvukem, svahilštiny i místního nářečí kisii. Nejbližší „vyšší typ“ nemocnice je Nyamiře, byť je to jen několik desítek kilometrů, cesta džípem s pacientem například v kardiogenním šoku je dobrodružná a stresující záležitost. Orgánovou podporu v Itibo nelze „zatím“ zajistit z mnoha logistických i odborných důvodů. Život místních je velmi chudý, prostý, je zde problém s pitnou vodou. Na černo připojované elektrické odběry, extrémně nestabilní síť a blátivé cesty jej činí obtížným. Místní obyvatelé po setmění nevycházejí ze svých příbytků. V noci je okolí nebezpečné a stávají se zde občasná přepadení obyvatel. I nemocnice v Itibo je obehnána plotem a vstup je střežen nejen hlídačem, ale i místním psem Čendou. Přes den je zde ale však i spousta zábavy. Zdravotníci, kteří nemají službu, mají od pěti hodin volno a do setmění vycházejí třeba hrát volejbal s místními, na hřiště, které předchozí mise zbudovaly. Zajímavou kratochvílí místních je i hraní kulečníku v hliněné chýši sousedící se zdravotnickým zařízením. Zdravotníci také vyrážejí na výlet na motorkovém taxi do nedalekého Ikonge pro avokáda nebo banány. Všudypřítomní komáři působí malárii. Tým v Itibo hospitalizuje pacienty k léčbě malárie nitrožilními antimalariky poměrně často. Hospitalizace pacientů je však jiná, než jsme zvyklí, s pacienty je často na pokojích i rodina nebo přátelé a zajímavostí je, že například v noci nechtějí zhasínat světlo na pokojích, aby se cítili bezpečně. Infekčních chorob se v Itibu vyskytuje celá řada, a zdravotníci musí být očkováni, kromě běžných očkování pro svou českou praxi, i proti tyfu, meningitidě, žluté zimnici a z důvodu všudypřítomné malárie musí preventivně denně užívat antimalarika a spát pod moskytiérou. Stran bezpečnosti práce je velmi důležité mít na paměti i velmi vysokou promořenost obyvatelstva virem HIV. Přes všechen dyskomfort v ubytování, pracovních podmínkách a tíži případů však celý tým, nyní v polovině mise, přemýšlí již o další misi v Itibo.   Projekt misijní nemocnice v keňském Itibo České zdravotnické zařízení v Keni v odlehlé vesničce Itibo bylo založeno již v roce 2006. Za vznikem tohoto projektu stojí pardubický zdravotník Aleš Bárta s podporou humanitární organizace Adra. V průběhu sedmnácti let své existence tato nemocnice navázala spolupráci s řadou českých lékařů a lékařskými fakultami. V průběhu roku do Itiba přijíždí několik misí, které tvoří převážně medici, doplnění o lékaře různých specializací, kteří spolupracují s nepočetným místním personálem. Nemocnice leží v hornaté zemědělské oblasti regionu Kisii, kde je zdravotní péče prakticky nedostupná. Spektrum poměrně bohaté zdravotnické činnosti zahrnuje poskytování péče ve všeobecné ambulanci s omezenými laboratorními možnostmi, porodnici, lůžkové oddělení se dvěma lůžky. V případě přítomnosti české mise, tedy několik měsíců v roce, se poskytovaná péče rozšíří i o větší chirurgické výkony, je zapojen rentgen, operační sál a dvoulůžková jednotka intenzivní péče. Místní pacienti mají jen zřídka zdravotní pojištění, a financování provozu nemocnice je tak převážně závislé na charitativní a humanitární aktivitě. Autoři: Roman Sýkora a Jiří Néma

Ve dnech 28. srpna až 1. září proběhl v PC CHV Tisá týdenní nepřetržitý vojenský výcviku studentů 2. ročníků bakalářských a 3. ročníků magisterských studijních programů FVZ UO v Hradci Králové. Pod vedením Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu a za spolupráce s Katedrou urgentní medicíny a vojenského všeobecného lékařství studenti v průběhu výcviku studenti absolvovali: Součástí výcviku byla návštěva lékařů 601. skupiny speciálních sil, absolventů FVZ UO, kteří velmi pozitivně hodnotili obsahovou náplň výcviku a posun, který byl v tomto směru na FVZ UO proveden. Velké poděkování patří již tradičním partnerům, kteří svojí vojenskou technikou a specialisty výcvik zabezpečují: Agentuře vojenského zdravotnictví v Hradci Králové, 31. pluku radiační, chemické a biologické ochrany v Liberci, 13. dělostřeleckému pluku v Jincích, a nově také 7. mechanizované brigádě. Bez jejich pomoci a přispění by takto komplexní výcvik nebylo možné realizovat.

V pondělí 28. srpna dopoledne předala ministryně obrany Jana Černochová ve Vojenském salonku Ministerstva obrany ČR jmenovací dekret profesoru PharmDr. Ondřeji Soukupovi Ph.D., akademickému pracovníkovi Katedry toxikologie a vojenské farmacie Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kterého prezident republiky Petr Pavel jmenoval na návrh Vědecké rady Univerzity obrany profesorem pro obor Toxikologie. Ondřej Soukup je uznávaným odborníkem v oblasti toxikologie. Po absolvování magisterského studia na Farmaceutické fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové dokončil v roce 2011 doktorské studium na Fakultě vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, kde působí do současné doby a kde se v roce 2018 habilitoval v oboru toxikologie. Od roku 2018 je současně vedoucím Centra biomedicínského výzkumu Fakultní nemocnice Hradec Králové. Slavnostního aktu předání jmenovacího dekretu se zúčastnili představitelé Ministerstva obrany, zástupci Univerzity obrany a rodina nově jmenovaného profesora. Zájem o vědu a výzkum Ondřej Soukup projevil již během magisterského studia, diplomovou práci vykonal během pětiměsíční stáže na švédské Sahlgerenska Academy v Goteborgu. Zaměřil se v ní na muskarinové cholinergní receptory a jejich fyziologický význam v močovém měchýři a slinné žláze. Po příchodu do nově vzniklého Centra biomedicínského výzkumu FNHK započal se studiem cytotoxického působení látek, predikce prostupů přes hematoencefalickou bariéru a celkově vývojem potenciálních léčiv pro Alzheimerovu nemoc. V této oblasti se zaměřil především na in vitro metodiky hodnocení účinnosti, bezpečnosti a dostupnosti potenciálních léčiv, ale podílel se i na jiných fázích vývoje nových léčiv, jako je např. in vivo fáze. Této tématice se se svým týmem věnuje doposud spolu s vývojem jiných in vitro enzymatických či receptorových metodik využitelných i v rámci vývoje nových antidot proti otravám organofosforovými inhibitory, Alzheimerově nemoci či jiným nemocem. Ve své práci využívá mj. zkušenosti ze zahraničních pracovišť, například z University of Oslo, University of Vienna, University of Goteborg a mnoha dalších. Získané výsledky publikoval profesor Soukup v uznávaných odborných impaktovaných periodicích. Je rovněž řešitelem či spoluřešitelem mnoha vědeckých projektů či grantů jak na národní (AZV, GAČR, TAČR, OP VVV), tak mezinárodní úrovni, které se zabývají jak tématikou vojenskou (oximové reaktivátory) tak tématiku civilní (Alzheimerova choroba) z pohledu vývoje nových léčiv. Autor: Viktor Sliva, foto: FB MO

Ve světě vojenského výcviku je bezpečnost na prvním místě, a to nejen v otázkách bojové přípravy, ale také v oblasti zdraví a ochrany sluchu. Ve světle této priority pokračuje projekt naší doktorandky MUDr. Kristýny Némy zaměřený na zlepšení ochrany sluchu u vojáků. Během letního vojenského výcviku měli studenti prvního a druhého ročníku příležitost v rámci přednášky dozvědět se o možnostech a tipech, jak správně pečovat o svůj sluch. Klíčovou součástí této osvěty bylo vzdělání o správném používání zátkových a mušlových chráničů sluchu. Bylo zdůrazněno, jak kriticky důležité je používat tuto ochranu správně a pravidelně. Zároveň u dobrovolníků bylo provedeno otoskopické a základní audiologické vyšetření. V rámci projektu proběhlo také testování různých ochranných pomůcek na Fakultě vojenského zdravotnictví. Ve spolupráci se společností 3M byly otestovány nejmodernější ochranné pomůcky. Unikátní částí tohoto testování byl trenažér, který umožňoval simulovat reálný útlum ochranných pomůcek, a to, jak dobře fungují v kombinaci s různými typy brýlí, pokrývkami hlavy a přilbami. V neposlední řadě byla provedena další série měření hladin akustického tlaku při reálné střelbě, navazující na měření realizovaná v únoru letošního roku v balistické laboratoři Katedry zbraní a munice FVT. Tentokrát se jednalo o zjišťování reálných hladin akustického tlaku působících na sluch střelce v prostorách venkovní pěchotní střelnice VVP Březina, a to pro případy použití zbraní 7,62 x 39 mm Sa vz. 58, 5,56 x 45 mm NATO CZ 805 BREN a 5,56 x 45 mm NATO CZ BREN 2. Celkově byla tato měření cenným přínosem pro zlepšení možnosti ochrany sluchu, které vybaví vojáky znalostmi a nástroji, které potřebují k ochraně svého zdraví v náročném vojenském prostředí. Autoři: Jiří Néma, Kristýna Néma a Roman Vítek

V čtvrtek 6. července 2023 proběhlo úvodní jednání s plukovníkem Dr. László Fazekasem, ředitelem NATO Centre of Excellence for Military Medicine (MILMED COE), které bylo zaměřeno na navázání úzké spolupráce mezi centrem a Fakultou vojenského zdravotnictví UO. Setkání se zúčastnili vedoucí sekcí centra, za FVZ UO pak plukovník gšt. RNDr. Hynek Schvach, Ph.D. MILMED CoE se jako mezinárodně sponzorovaná instituce pod záštitou NATO specializuje na vojenskou medicínu. Centrum přispívá k prospěchu Aliance tím, že poskytuje expertní podporu pro transformační procesy v rámci NATO, zajišťuje odborné vzdělávání v oblasti vojenského zdravotnictví, organizuje vojenské zdravotnické cvičení, shromažďuje a vyhodnocuje získané zkušenosti z vojenských operací a podporuje zavádění nových technologií a postupů do praxe. Hlavní pozornost byla věnována možnostem vzájemného zapojení akademických pracovníků a instruktorů do výuky a přípravě vhodných odborných kurzů akreditovaných NATO. Klíčovým bodem jednání bylo schválení možnosti stáží studentů FVZ UO na pracovištích MilMed CoE, konkrétně na ředitelství v Budapešti a na oddělení Force Health Protection v Mnichově.

Letošní ceremoniál vyřazení absolventů Fakulty vojenského zdravotnictví přinesl ve srovnání s předchozími roky dvě novinky. Tou první je fakt, že mezi absolventy hradecké lékařské fakulty je po třiceti letech znovu vojenský lékař ze Slovenska. Děje se tak na základě mezivládní dohody a v souladu s ní jsou v současnosti v různých fázích studia na FVZ čtyři desítky slovenských mediků. Jejich řady v příštím akademickém roce rozšíří dalších šest studentů ze země našich východních sousedů. K vojenským útvarům AČR letos z FVZ odchází 25 nových vojenských lékařů, dva farmaceuti, jeden zubař a sedm vojenských záchranářů. Spolu s nimi byli při pátečním ceremoniálu vyřazeni také noví držitelé akademického titulu doktor, což je druhá ze zmíněných letošních novinek. Slavnostní obřad proběhl ve Výukovém centru LF UK v areálu FN Hradec Králové a spolu se zástupci vedení Univerzity obrany a Fakulty vojenského zdravotnictví se ho zúčastnili také představitelé rezortu obrany – ředitel Odboru řízení lidských zdrojů Sekce státního tajemníka MO JUDr. Jaroslav Daněk, ředitel Sekce vojenského zdravotnictví brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník a plukovnice Mgr. Lucie Jarešová, hlavní sestra MO. Autor: Viktor Sliva, foto: Anna Poláková

Spolu s 25 domácími absolventy oboru vojenské lékařství bude 30. června ve Výukovém centru LF UK v areálu FN Hradec Králové slavnostně vyřazen první student FVZ ze Slovenské republiky. Ten byl ke studiu přijat v roce 2017 na základě mezivládní smlouvy. V různých fázích studia jsou v současnosti čtyři desítky jeho krajanů. Od dosud posledního vyřazení slovenských absolventů hradecké lékařské fakulty, které proběhlo nedlouho po rozdělení Československa, uplynulo letos právě 30 let. Pro následující akademický rok bylo ke studiu přijato šest studentů ze země našich východních sousedů. Slavnostní ceremoniál vyřazení absolventů Fakulty vojenského zdravotnictví bude zahájen ve 13 hodin a v jeho průběhu své studium na vojenské vysoké škole zakončí spolu se studenty bakalářských a magisterských programů poprvé i absolventi programů doktorských. Do praxe u vojenských útvarů tak odejde 25 nových vojenských lékařů, dva farmaceuti a jeden zubař, sedm vojenských záchranářů a osm nových držitelů akademického titulu doktor. Spolu se zástupci vedení Univerzity obrany budou na ceremoniálu přítomni i představitelé rezortu obrany – JUDr. Jaroslav Daněk, ředitel Odboru řízení lidských zdrojů Sekce státního tajemníka Ministerstva obrany, brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník, ředitel Sekce vojenského zdravotnictví MO a plukovnice Mgr. Lucie Jarešová, hlavní sestra MO. Autor: Viktor Sliva

Ve dnech 15. – 17. května proběhl v prostorách Fakulty vojenského zdravotnictví pod vedením Sekce vojenského zdravotnictví MO experiment se zaměřením na organizaci přednemocniční péče (PNP) v systému zdravotnického zabezpečení brigádního úkolového uskupení. Prvotním cílem experimentu bylo ověřit návrh konceptu PNP a jeho sladění se současnými procesy velení a řízení v podmínkách provedení symetrické operace. Na provedení experimentu se podílely příslušníci SVZdr MO, K-301, K-302 a K-307 FVZ UO, CBVSS UO, AVZdr, UVN –VoFN Praha, VeV VA Vyškov, Ve PozS, SLog MO, 7. mechanizované brigády, 43. výsadkového pluku a Aktivních záloh. Cvičícím příslušníkům 7. mechanizované brigády ve velitelských a zdravotnických funkcích úrovně družstvo až prapor byly nahrávány bojové situace, včetně zdravotnických ztrát, a to od vzniku místa poranění až do úrovně ROLE-2. Následně byly monitorovány zažité postupy toku informací o zraněných vojácích v systému velení a řízení dané úrovně. Poté byly konfrontovány s doktrinálními postupy NATO. Získaná data budou dále využita pro přípravu a realizaci „Live experimentu“ s cílem validovat připravované postupy PNP a jejich implementace do vnitřních předpisů a SOP AČR. Autor: Milan Růžička

Studentka třetího ročníku Fakulty vojenského zdravotnictví četařka Justýna Čeleďová zvítězila se svou přednáškou ve studentské sekci 22. ročníku konference zdravotnických záchranných služeb Brněnské dny urgentní medicíny, který proběhl ve dnech 19. – 21. dubna v Mikulově. Konferenci pořádá Zdravotnická záchranná služba Jihomoravského kraje a její letošní motto znělo „Jde o čas …“. Četařka Čeleďová vítěznou přednášku připravila na základě tématu své bakalářské práce „Systém zabezpečení plnou krví, transfuzními přípravky a krevními deriváty pro podmínky operačního nasazení AČR“. Jejím školitelem je major MUDr. Ľudovít Púdelka. Autor: Viktor Sliva

V termínech 27. února – 3. března a 13. – 17. března proběhl ve prospěch Agentury vojenského zdravotnictví mimořádný pětidenní odborný kurz Med-Ops. Kurz, realizovaný Katedrou organizace vojenského zdravotnictví a managementu FVZ UO, je zaměřen na zásady použití sil a prostředků vojenské zdravotnické služby AČR. Obsahová náplň kurzu je rozdělena do dvou částí. V teoretické části účastnící kurzu dostávají základní informace o doktrinální dokumentaci NATO, léčebně-odsunovém systému AČR v bojových podmínkách a jeho schopnostech, definici zdravotnických ztrát a jejich výpočtech, rozhodovacím procesu, jeho fázích a výstupech. Praktická část zahrnuje tzv. Wargaming, cvičení, v němž jsou účastníci kurzu rozděleni do funkcí zdravotnických důstojníků úrovně prapor/brigáda, v nichž se průběžně střídají. Vyučující nahrávají taktické situace, od plánování boje až k jeho realizaci – přesun, zaujetí prostoru obrany, vedení obrany, plánování útoku, vedení útoku – v nichž Med-Ops navrhují optimální reakci sil a prostředků vojenské zdravotnické služby dané úrovně na vševojskovou situaci. Cílem cvičení je propojit teoretickou část kurzu do „reálných“ podmínek činnosti Med-Ops – operačního zdravotnického důstojníka tak, aby byly procvičeny základní aspekty činnosti zdravotnického důstojníka při plánování boje a při jeho vedení. Autor: Milan Růžička

Součástí akreditované výukystudentů 4. ročníků magisterských studijních programů FVZ UO v letním semestru je předmět Leadership. V rámci tohoto předmětu jsou na akademickou půdu FVZ UO zvány významné osobnosti Armády ČR, které se se studenty dělí o své zkušenosti z působení ve vysokých armádních funkcích. Cílem těchto setkání je snaha nabídnout studentům možnost porovnat různé způsoby vystupování, prezentace a životních zkušeností pozvaných lídrů, a motivovat je tak v jejich dalším osobnostním rozvoji. Jednou z těchto osobností je bývalý 1. zástupce NGŠ AČR a velvyslanec ČR v Afgánistánu generálporučík v. v. Jiří Baloun, který dne 22. února 2023 se studenty sdílel své celoživotní zkušenosti v oblasti vedení lidí. Velice zajímavým způsobem vylíčil nejen historii Afghánistánu, ale také působení českých vojáků v rámci mezinárodní koalice na jeho území, ekonomické a politické problémy této země, a také stažení diplomatického zastoupení ČR a personálu české ambasády z Kábulu v srpnu 2021, za jejíž provedení obdržel medaili za hrdinství od prezidenta republiky. Pan generál své působivé vyprávění doplňoval příklady, které se dotýkaly vyučovaného předmětu, studenti si tedy sami mohli vytvořit obrázek o důležitosti „lídrovství“. Autor: Milan Růžička

Ve dnech 13. – 16. února se ve slovenských Vysokých Tatrách uskutečnila odborná konference vojenských zdravotnických služeb zemí V4. Za Českou republiku participovaly dvě skupiny – Agentura vojenského zdravotnictví (AVZdr) a Fakulta vojenského zdravotnictví UO (kpt. Krutiš, nprap. Fink a prap. Pásler – Katedra urgentní medicíny a vojenského všeobecného lékařství). Jedním z cílů účasti FVZ na konferenci byla aktivní prezentace vznikajícího centra ACESIM – (Armádní centrum simulační medicíny), jehož výstavba právě probíhá. Kromě představení centra formou posteru v anglickém jazyce proběhla také aktivní prezentace v rámci pracovních skupin, které jednaly po dobu tří dnů. Simulační centrum vzbudilo u našich spojenců velký zájem a ti by rádi v budoucnu spolupracovali během mezinárodních výcviků v oblasti přednemocniční péče. Významným hostem prvního dne konference byla hlavní lékařka ukrajinské armády paní generálka Tetiana Ostaschenko, která popsala aktuální problematiku na bojišti ze zdravotnického hlediska.  Uvedla například, že 67% padlých příslušníků ukrajinské armády zemřelo v prvních deseti minutách od vzniku poranění. Z toho vyplývá, že tito vojáci utrpěli buď poranění neslučitelná se životem, nebo jim nebyla poskytnuta patřičná péče na bojišti, a to z mnoha důvodů. Naproti tomu úmrtnost v nemocnicích činí pouhá 4%, což znamená, že na tuto zdravotnickou etapu dorazili vojáci se zraněním, které je neohrožovalo na životě. Zdravotnická zařízení na Ukrajině musela v určitých obdobích čelit stavu hromadného postižení osob, kdy denní příjem pacientů neklesal pod 100 a kulminoval na čísle 250.  Právě tato zjištění utvrdila naši pracovní skupinu v tom, abychom rozvíjeli koncept Role 1 (přednemocniční péče) na FVZ v rámci ACESIM. Jedině tak dáme šanci na přežití většímu počtu osob. Následující ročník konference se bude konat v České republice. Pokud v budoucnu opět vznikne prostor pro účast příslušníků FVZ, bude to mít významný benefit pro naši instituci zejména z hlediska sdílení zkušeností. Autor: Adam Pásler

Ve dnech 7. – 9. února se v Praze uskutečnilo jedinečné pracovní setkání mezinárodního zdravotnického syndikátu Federated Mission Networking (FMN) a panelu tele-medicíny (Tele-Health Panel), pracujících pod záštitou NATO. Pracovní jednání bylo organizováno Katedrou organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany Hradec Králové za podpory Agentury vojenského zdravotnictví a Sekce vojenského zdravotnictví MO. Hlavním tématem jednání bylo nastavení potřeb toků předávaných informací v rámci poskytování zdravotnické péče v poli, a to jak z úrovně poskytování přednemocniční péče, tak i zároveň ve smyslu komunikace mezi jednotlivými zdravotnickými rolemi (poskytovateli zdravotnické péče) v poli. Předmětem jednání byly druh a způsoby předávaných informací formou standardizovaných hlášení s ohledem především na moderní technologie a jejich využití v poskytování zdravotnické podpory v operacích. Shromáždění se účastnili představitelé NATO Vrchního velitelství spojeneckých sil v Evropě (SHAPE), Velitelství spojeneckých sil pro transformaci (ACT) a řada partnerů koaličních armád. Setkání takového rozměru se kvůli pandemii COVID-19 uskutečnilo po bezmála třech letech a je hodnoceno jako velice přínosné. Do budoucna jsou velké snahy o další jednání na tato témata.

Vojáci tvoří jednu z nejvíce exponovaných skupin profesionálů, kteří se velmi často setkávají s nadměrným hlukem, mnohdy přesahujícím i povolené limity. To může závažným způsobem poškozovat jejich sluch. Proto je důležité tato rizika sledovat, vyhodnocovat a přijmout k nim adekvátní opatření. Díky výborné mezioborové spolupráci na Univerzitě obrany se Katedra zbraní a munice, Katedra vojenského vnitřního lékařství a vojenské hygieny a Katedra organizace vojenského zdravotnictví a managementu společně podílejí na výzkumu, který si klade za cíl předcházet těmto poškozením a snažit se hledat preventivní řešení zabraňující nebo aspoň zmírňující poškození sluchu.  Jelikož může být sluch poškozen mnoha činnostmi, které jsou běžnou součástí při výcviku a činnosti vojáků, je důležité znát rizika hluku a ideálně umět před nimi vojáky ochránit. V jednom z pilotních měření se tak zjišťovaly hladiny špičkových akustických tlaků a jejich frekvenční průběh u nově zavedené zbraně CZ BREN 2 v ráži 5,56 x 45 NATO a dále se pomocí akcelerometrického měření zaznamenával přenos zvukových vln lebkou. Autoři: Jiří Néma, Jan Bavlovič

Téměř tři stovky zájemců využilo příležitost a během Dne otevřených dveří se v sobotu během celého dne přišly seznámit s podmínkami studia na Fakultě vojenského zdravotnictví UO v Hradci Králové. Prezentace zahájil děkan FVZ prof. MUDr. Romana Chlíbek PhD., historické okénko a základní informace o chodu fakulty poté představil proděkan plk. gšt. RNDr. Hynek Schvach PhD. Stěžejní informace pro uchazeče ohledně přijímacích zkoušek byly důkladně vysvětleny panem doktorem RSDr. Peterem Pudíkem. Jaký je život studenta na FVZ autenticky představila studentka 4. ročníku vojenského všeobecného lékařství rtn. Julie Búryová a celou besedu poté zakončil prap. Jiří Kinčl z rekrutačního střediska informací o podmínkách vstupu do AČR. Studenti pod vedením nprap. Bc. Matěje Finka a kpt. Bc. Jana Krutiše pak uchazečům předvedli také dynamickou ukázku urgentní péče v poli. Zájemci mohli navštívit také internát a seznámit se nejen s tím, jak jsou studenti ubytováni, ale také se zázemím, jehož součástí je mimo jiné i posilovna. Dotazy však přicházely i elektronickou cestou. Týkaly se například omezení spojených s tetováním či barvou vlasů, uplatnění záchranářů v praxi nebo volby specializace. Autor: Viktor Sliva ve spolupráci s Júlií Búryovou, foto: Julie Búryová

Pracovníci Katedry organizace vojenského zdravotnictví a managementu Fakulty vojenského zdravotnictví v rámci polní přípravy studentů FVZ v roce 2022 zkoumaly dopady pandemické krize na kvalitu této přípravy. Následující text shrnuje článek, publikovaný ve Zpravodaji vojenského zdravotnictví. V letech 2020 a 2021 proběhla světovou i českou populací masivní vlna pandemie Covid-19, která zásadním způsobem ovlivnila fungování lidské společnosti. Dopad měla také na četnost a kvalitu výuky a výcviku studentů FVZ. Vzhledem k pandemické situaci bylo nezbytné mnohé výukové a výcvikové aktivity utlumit, nebo zcela zrušit. Tak tomu bylo i v případě výuky a výcviku u současných studentů 1. 2. a 3. ročníku. Částečná, nebo úplná absence plnohodnotné teoretické části a praktického výcviku v průběhu prvních dvou let studia se projevila nejvíce u studentů 3. ročníků. Bohužel se to odrazilo na jejich znalostech a vědomostech zejména při provádění praktických činností v rámci nepřetržitého vojenského výcviku. Praxe posledních tří let prokázala, že zatímco teoretickou výuku lze alternativně a po určitou dobu vést distančním způsobem a kvalita této výuky se odvíjí od kvalitní připravenosti pedagoga, využívajícího především aplikaci MS TEAMS, praktická zaměstnání, zejména ve formě nepřetržitého vojenského výcviku, jsou svojí jedinečností nenahraditelná. Obsahovou náplň těchto výcviků je, vzhledem k časovým a prostorovým možnostem katedry a časovým možnostem studentů, nemožné provést „jindy a jinak“. Používání anonymních evaluačních dotazníků prokazuje, že studenti využívají možnosti poskytnout akademickým pracovníkům K-302 zpětnou vazbu a seznámit je se svými názory. Fakt, že hlavním negativem výcviku je uváděno proviantní zabezpečení, které K-302 téměř nemůže ovlivnit, je vlastně potvrzením toho, že organizace výcviku, jeho obsahová náplň a přístup zainteresovaných osob jsou vnímány pozitivně.  Na pozadí válečného konfliktu na Ukrajině, agresivitě, brutalitě a bezprecedentního chování ruského agresora, má praktický význam výcviku studentů FVZ UO o to větší význam. Doporučení pro praxi Autoři: Milan Růžička, Hynek Schvach, Jiří Néma, Jaroslava Součková, Jaroslav Žďára, foto: Milan Růžička a Aleš Mylan

V pátek 23. září se na půdě Fakulty informatiky a managementu UHK uskutečnil první ročník konference FutureMED za spolupráce Fakulty vojenského zdravotnictví Univerzity obrany, ČVUT v Praze a Fakulty informatiky a managementu UHK. Na konferenci, která probíhala virtuálně, zazněla především témata zaměřující se na technologie pomáhající ve zdravotnictví. Nejednalo se však jen o technologické vymoženosti, které pomáhají při samotné léčbě a diagnostice nemocí, ale také o aplikace, sloužící k prevenci nemocí či komunikaci lékařů mezi sebou. Konferenci zahájil brigádní generál MUDr. Zoltán Bubeník, který přivítal všechny sledující a zároveň poděkoval přednášejícím. Program byl rozdělen na dvě samostatné části. První, dopolední část, byla věnována přednáškám a projektům, které již nyní pomáhají ve světě. Druhá, odpolední část, byla svou náplní unikátní. Hlavní podíl na tom měl provedený experiment, během něhož se testovaly technické možnosti využití technologií pro vzdálený přístup a vzájemná pomoc zdravotnického personálu v průběhu operace, tzv. telementoring. Pro tento záměr byl otestován exoskop zapůjčený společnosti Olympus – OrbEye (chirurgický mikroskop), který je schopen zobrazit operační pole z různých úhlů bez omezení chirurga a zároveň je schopný vysílat rozsáhlý operační prostor a nahrávanou část ve 3D. Tento obraz je možné natáčet a zobrazovat ho na vhodných monitorech (ve větším zobrazení a ve 3D). Experiment tak ukázal, jak lze zmíněný obraz sdílet i stovky kilometrů daleko na pracoviště, kde jej může porovnat a vyhodnocovat jiná osoba než operatér na místě. Od podobných technologií si do budoucna slibujeme vzdálenou možnost i mezinárodní kooperace mezi méně zkušenými operatéry s kolegy, kteří dané problematice rozumějí a mohou tedy poskytnout okamžitou pomoc i z jiné země, popřípadě kontinentu. Ve válečných podmínkách se může jednat o použití podobných technologií v předsunutých základnách, nebo polních nemocnicích, kdy není reálné mít na místě lékaře s veškerými lékařskými specializacemi. Operační výkony probíhaly v chirurgickém kontejneru polní nemocnice, to znamená v prostředí, které je připravené k nasazení ve válečných či humanitárních operacích. Je nutno podotknout, že během experimentů byla snaha otestovat jak samotný přístroj, tak zdravotnický personál v co nejreálnějších podmínkách. Ve výsledku to znamenalo, že ani jeden operující lékař neměl žádnou zkušenost s danými výkony a byli tedy odkázáni na vzdálenou dopomoc zkušenějších kolegů prostřednictvím OrbEye. Samotný výsledek můžete zhodnotit v přiloženém videu. Záznamy z přednášek je možné shlédnout dodatečně na stránkách konference – www.futuremed.cz Autoři: Jiří Néma, Jan Bavlovič

V úterý 28. června se uskutečnila oficiální návštěva ministryně pro vědu výzkum a inovace Heleny Langšádlové na Fakultě vojenského zdravotnictví. V Purkyňově salónku ji přivítal děkan Roman Chlíbek společně se členy kolegia a vedoucími kateder. Paní ministryni krátce představil organizační struktura fakulty a výsledky vědecké činnosti našich akademických pracovníků. Po bohaté diskuzi následovala praktické ukázka z oblasti vědecké práce Katedry toxikologie a vojenské farmacie. Paní ministryni zajímala zejména schopnost získávat vědecké projekty, spolupráce s ostatními českými i zahraničními institucemi nebo možnosti investičního rozvoje fakulty. Autor a foto: Hynek Schvach

V Ostravě se koncem června konala celostátní studentská vědecká konference, do které se přihlásili studenti z lékařských fakult z Hradce Králové, Olomouce, Ostravy a Plzně s rekordním počtem 26 prezentací z různých oblastí medicíny. Studenti soutěžili celkem ve třech sekcích: všeobecné lékařství, nelékařské obory (magisterské studium) a postgraduální doktorské studium. Hodnotitelská tříčlenná odborná komise byla složená z akademiků ostravské lékařské fakulty a externích odborníků. Právě na nich bylo rozhodnout a vybrat nejlepší práce. Komise u přednášejících hodnotila jak odbornou úroveň a zpracování příspěvku, ale také styl prezentace a originalitu zvoleného tématu. Vzhledem k tomu, že všechny práce měly poměrně vysokou úroveň, neměli to porotci při rozhodování vždy jednoduché V každé sekci byly oceněny tři příspěvky V sekci Nelékařské obory zvítězil Zbyněk Večeřa z Fakulty vojenského zdravotnictví UO z Hradce Králové. Na druhém místě se umístila Veronika Janíková a třetí místo obsadila Bc. Ivana Poláková, obě z Lékařské fakulty Ostravské univerzity. V sekci Všeobecné lékařství zvítězila Kateřina Karasová, o druhé místo se podělili Viktor Procházka a Alena Závadová – všichni z Ostravské univerzity. Třetí místo obsadili Vojtěch Přerost a Jakub Záboj z Univerzity Karlovy v Plzni. Sekci Doktorské studium ovládli studenti ostravské lékařské fakulty. První byl Mgr. Jan Martinek, na druhém místě se umístila MUDr. Michaela Masárová a na třetím MUDr. Jakub Lubojacký. Všichni vítězové získali finanční odměnu. Autor: Hana Sochorová foto: Petra Kaštovská

Dne 12. května byli pracovníci KVVLVH (K-306) mjr. MUDr. Tomáš Kupsa, Ph.D. a kpt. MUDr. Pavel Skořepa, Ph.D. vysláni na jednodenní školení do Centra biologické ochrany Těchonín v rámci cvičené aktivace Speciální infekční nemocnice. Jeho cílem bylo seznámit se s organizací a vybavením centra a bezpečnostními zásadami provozu nemocnice. Po vstupním proškolení o struktuře nemocnice a bezpečnosti práce se účastníci přesunuli ke speciální části cvičení. Naučili se zásady obsluhy osobního vzduchového filtru a principy bezpečného oblékání a svlékání z ochranného obleku. Zvládání těchto postupů je zcela nezbytné k bezpečnému pobytu v rizikovém prostředí a eliminaci rizik šíření infekčních onemocnění mimo lůžkovou část nemocnice. Následovala prohlídka zařízení nemocnice, seznámení s organizací směny a vybavením lůžkových stanic. Hlavní náplní pak bylo vštěpování zásad správné praxe při práci v infekčním prostředí a rozvíjení schopnosti zachovat klid, rozvahu a dodržení doporučených postupů v rizikových situacích. Zvláštní důraz byl kladen na postup správné dekontaminace v komoře. Školení bylo zakončeno krátkým testem. V případě aktivace nemocnice a potřeby personálního posílení se tak FVZ může rychleji zapojit do specializovaného provozu rizikového pracoviště. Autor: Tomáš Kupsa, foto: UO

V sobotu 14. května se na Fakultě vojenského zdravotnictví UO konala další část Výzkumu odolnosti organismu, která má za cíl prozkoumat možnosti zvýšení odolnosti vůči stresu. Tentokrát jsme ve spolupráci se studentkami psychologie Masarykovy univerzity připravili seminář na téma mindfulness. Přednášku vedly Zuzana Zimová a Hilda Raczková. Přítomní si mohli také vyzkoušet řízenou meditaci. Účastníci metody Mindfulness poté budou každý týden dostávat nové namluvené meditace, které jim pomohou zdokonalit jejich soustředění a využití tak jejich plného potenciálu. Všechny tyto meditace jsme speciálně nahráli pro naše účastníky výzkumu. Autor: Jiří Néma, foto: UO

V sobotu 7. 5. proběhl již 15. ročník tradičního Branného závodu pořádaného především studenty fakulty. Základna závodu se nacházela na náměstí Osvoboditelů, kde bylo vystavěno stanové městečko s využitím materiálu Polní nemocnice. Odtud během dne odstartovalo celkem 23 4-členných týmů ve třech kategoriích vstříc všemu, co si na ně studenti nachystali. Na trase mohli závodníci vyhledat až 20 stanovišť s disciplínami jako biathlon, práce s radiostanicí, simulace první pomoci při autonehodě, manipulace s bioboxem z CBO Těchonín či tradiční bootcamp a skok z Tyršova mostu. O putovní pohár Branného závodu, určený vítězům nejobtížnější kategorie ELITE, se svedla těžká bitva, v níž letos nakonec s přehledem zvítězil tým Čtyřlístek tvořený zejména studenty naší fakulty. Gratulujeme!  Po poledni začal ve stanovém městečku doprovodný program pro širokou veřejnost ukázkou slanění záchranáře se psem z mostu, kterou zajistili psovodi od Městské policie Praha. Dále se několikrát představila výběrová skupina studentů COMMANDOS UO s ukázkami taktiky za využití imitačních prostředků. Pozornost obou břehů Labe upoutali též studenti Vojenského oboru při FTVS UK, jenž předvedli slanění z mostu se zraněným. Z garáží Polní nemocnice dorazila i zdravotnická technika, jež měla kromě statické expozice možnost si zahrát v simulaci odsunu zraněného z pole a jeho následného ošetření. Letošní novinkou byl „Braňáček“ – mini-kategorie pro děti do 10 let, ve které si děti mohly s rodiči obejít kilometrový okruh v blízkosti městečka a na 5 stanovištích se zapojit do několika her, soutěží a užít si spoustu bžundy. Návštěvností předčil Braňáček očekávání, a tak je jisté, že příští rok se pro velký úspěch zopakuje.  Dle hodnocení organizátorů se celá akce velmi vydařila. Sotva jim však skončila práce s tímto ročníkem, už se pomalu rozbíhají přípravy na ten příští, který se bude konat opět za rok v tomto období. Autor: Vladislav Obdržálek,  foto: Natalia Ovšanková